Článek
Raketu zasáhla izraelská antiraketa systému protiraketové obrany dlouhého dosahu Arrow. Při zásahu byla zničena hlavice a motor. Do moře pak dopadla jen jedenáctimetrová palivová nádrž. Ta představuje asi 70 procent délky celé rakety. Podle izraelské armády nesla asi půltunovou nálož, uvedl list The Times of Israel.
Mělo by jít o balistickou raketu středního doletu Emad. Íránská televize oznámila, že k útoku na Izraele byly použité střely s plochou dráhou letu Paveh a balistické rakety Emad, které ovšem Teherán z propagandistických důvodů označuje za střely dlouhého doletu.
Koncepčně je velmi stará
Emad má dolet až 1700 km. I když je dodávaná do íránské výzbroje od poloviny minulé dekády, koncepčně je velmi stará, používá kapalné pohonné hmoty. Odvozena je od podobné rakety Šaháb-3, což je derivát severokorejské rakety Hwasong-7 (Nodong-1).
Masivní útok nebyl Íránu k ničemu. K zemi šlo 99 procent všeho, co na Izrael letělo
Její kořeny však sahají až k sovětským raketám z padesátých a šedesátých let Scud. Hwasong-7 vyvinutý v osmdesátých letech je zvětšenou verzí ruské rakety R-17 Elbrus (Scud B), kterou Severokorejci zřejmě získali z Egypta. R-17 je zmodernizovanou variantou R-11 Zemlja z padesátých let.
Emad tak má mnoho slabin raket této řady. Největší je použití kapalného paliva, které nebývá dostatečně stabilní, aby mohla být raketa trvale připravena k odpálení. Emad má mít ale lepší naváděcí systém, který měl zlepšit přesnost zásahu a její hlavice by měla být po návratu schopna manévrovat.