Článek
”Žádná země světa nečeká na příkazy z ciziny, kde smí stavět a kde nikoli,” uvedl v prohlášení ministr Uri Ariel, který je členem strany Židovský domov podporující osídlování palestinských území. Rozhodnutí přitom může podkopat plánovaná jednání, jako se to už stalo dříve. ”Budeme prosazovat výstavbu obytných domů po celé zemi, je to v současné době správná věc pro sionismus i pro izraelskou ekonomiku,” dodal ministr.
Ariel oznámil, že 793 bytových jednotek bude postaveno ve východním Jeruzalémě a dalších téměř 394 v několika velkých židovských osadách na západním břehu Jordánu. Podle analytiků může vyvolat komplikace zejména rozšíření židovských osad Maale Adumim, Efrat a Ariel, protože některé z nich leží v samém srdci okupovaného západního břehu Jordánu. Vyjednavači tak mohou mít značné potíže při pokusu o vymezení hranic budoucího palestinského státu.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás dlouhodobě trval na tom, že mírová jednání neobnoví, pokud Izrael osídlování okupovaných území nezastaví. Z tohoto požadavku nakonec ustoupil až na nátlak Washingtonu. Stalo se tak zjevně výměnou za propuštění víc než stovky Palestinců dlouhodobě vězněných v Izraeli. První skupina 26 vězňů má vyjít na svobodu v úterý.
Pobouřená OOP
Hanan Ašráviová z Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) krok odsoudila: „Jsme přesvědčeni, že Izrael záměrně vyslal vzkaz Spojeným státům i zbytku světa, že je lhostejný k jakémukoli pokusu zahájit vyjednávání.“ Podle ni bude dál loupit zem, budovat další osady a ničit ideu na řešení v podobě dvou států, izraelského a palestinského.
Výstavba osad na okupovaných územích je v rozporu s mezinárodním právem a osady jsou umístěny tak, že brání vzniku uceleného palestinského státu. Brání také tomu, aby se hlavním městem státu stal Východní Jeruzalém. Ve stovce osad žije přes půl miliónu Izraelců.
Ochranná bariéra u židovské osady Har Homa u Jeruzaléma.
Podle komentátora BBC Kevina Connolly má ale rozhodnutí o výstavbě uklidnit pravicové voliče vlády, kterým vadí propuštění vězňů.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma okupoval Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Doufají přitom, že cestu k tomuto cíli otevře právě obnovené mírové jednání, které má ve středu pokračovat v Jeruzalémě.
O obnovu rozhovorů po bezmála tříleté přestávce se půlroční intenzivní diplomacií na Blízkém východě zasloužily Spojené státy. K přípravnému jednání o obnově rozhovorů se už izraelští a palestinští zástupci sešli koncem července ve Washingtonu. Rozhovory by měly skončit dohodou do devíti měsíců.