Článek
„Je velmi důležité, aby se ta česká studentka ozvala, aby bylo možné případ dotáhnout do konce. A aby nezapadl na izraelské straně, osobně jsem na něj upozornila generálního prokurátora Jehudu Weinsteina,“ řekla členka městské rady v Tel Avivu Tamar Zanbergová.
Případ zaměstnává izraelská média už od prosince. Všechno se točí kolem takzvaného Centra pro umění svádět, kde instruktoři v placených kurzech učí izraelské muže, jak setřást ostych i zábrany a svést ženu. I takovou, která o to vůbec nestojí.
Bezelstný Roso
Jedním z absolventů kursu je i Ronen Tverija vystupující pod pseudonymem Roso. Ten na webové stránce Centra bezelstně popsal, jak v roce 2006 přiměl k sexu neznámou Češku, ačkoli ona po celou dobu jeho milostné výpady jasně odmítala.
„Desítky Izraelců, včetně lidí s právním vzděláním, si to přečetly a jsou přesvědčeny, že je to jasný popis znásilnění z pohledu pachatele,“ uvádí izraelský novinář Dimi Reider, který se kauzou zabývá na stránkách blogu 972mag.com.
Studentka práv a feministická aktivistka Lihi Jonová podala na Rosa trestní oznámení. „On to popisuje jako svůj úspěch při svádění. Jenže zároveň sám uvádí, že ta dívka po celou dobu opakovaně říkala NE a jeho pokusy odmítala. Sám detailně popisuje, jak se jí dotýkal přes to, že to nechtěla, jak ji líbal, ačkoli mu jasně řekla, že ji líbat nesmí. A nakonec jak ji přes její odpor svlékl a měl s ní pohlavní styk,“ shrnuje Jonová.
Praxe v ulicích
Izraelské aktivistky, ale i aktivisté mají na Centrum pro umění svádět spadeno už delší dobu. V rámci výcviku totiž frekventanti kurzu vyrážejí do ulic Tel Avivu procvičovat si své čerstvě nabyté dovednosti na ženách. „Na různých internetových stránkách ženy popisují, jak se jich muži v ulicích ptají na barvu podprsenky nebo z nich tahají telefonní čísla. Mívají za úkol shromáždit za hodinu třeba třicet čísel,“ říká novinář Reider.
„Mladíci z kursu si tak možná dodávají sebevědomí. Hodně lidí ale tohle neurvalé obtěžování pobuřuje. A když nedávno prohledávali internetové stránky Centra, našli tam čtyři roky starý popis toho, co mohlo být znásilnění české dívky,“ vysvětluje časovou prodlevu mezi možným zločinem a dnešní mediální bouří.
Kauzou se totiž zabývaly hlavní izraelské televize i velké deníky jako Ha’arec nebo Ma’ariv. Největší rozruch vyvolala skupina asi 150 aktivistů, která v prosinci vtrhla do Centra pro umění svádět k protestní demonstraci.
„Vzorný absolvent“
Ještě než údajný násilník Roso přestal zvedat telefon a vymazal si na internetu všechny své osobní stránky, stačila ho dostihnout místní televize Channel 10. Té řekl, že si všechno vymyslel, že psychický nátlak a cílené ponižování vůči své české partnerce vůbec neuplatňoval. Věří tomu ale málokdo.
„Na výmysl je tam příliš mnoho detailů,“ podotýká Jonová. „Dnes už samozřejmě na stránkách Centra ta jeho událost s Češkou nevisí. Když tam ale ještě byla, zakladatel Centra i instruktoři Rosa chválili, že si počínal skvěle a přesně tak, jak ho to učili.“
Přesto ale nelze vyloučit, že se Izraelec skutečně jen chvástal. Nebo že s ním Češka měla intimní styk dobrovolně. „Proto doufáme, že se ta dívka o celé aféře dozví a svobodně se rozhodne, zda izraelskou policii kontaktuje, nebo ne,“ říká aktivistka Jonová.
České velvyslanectví v Tel Avivu uvedlo, že se na ně zatím místní policie neobrátila. „Dosud jsme o tom případu nevěděli. Zatím nás nikdo neoslovil, pracujeme s tím v informační rovině,“ sdělil konzul Dušan Králík.
Trest za znásilnění je v Izraeli až 16 let vězení. „Izraelské zákony patří k nejtvrdším na světě. Muž může být shledán vinným ze znásilnění, i když nepoužil fyzickou sílu nebo hrozby. Stačí, aby soud dospěl k závěru, že ke styku nedošlo s ženiným svobodně projeveným souhlasem,“ upozornila nedávno rozhlasová stanice Aruc Ševa.
Sama autorka trestního oznámení Lihi Jonová ale připouští, že případ české ženy tak daleko dojít nemusí. „Možná se k tomu nebude chtít vracet a neozve se. Možná vůbec nešlo o znásilnění. Ale třeba ano a oběť bude trvat na stíhání pachatele. Měla by tedy vědět, že v Izraeli je to velká kauza a že tu mnoho lidí za ní stojí a rádi jí všemožně pomohou.“
(Autor je blízkovýchodní zpravodaj ČRo)