Izrael přesouvá armádu k Sýrii z obav před vzbouřenci

Už v sobotu Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že posílily jednotky rozmístěné podél syrsko-izraelské hranice. Týká se to jak zpravodajských a průzkumných jednotek, tak pozemních sil a letectva. „IDF jsou odhodlány předejít jakémukoli narušení státu Izrael,“ uvedla armáda podle Ynet.

Izraelská armáda zdůraznila, že dislokace jednotek v nárazníkové zóně bude dočasná, ale dobu nelze odhadnout, závisí na vývoji. Rozmístění izraelských jednotek bylo provedeno v koordinaci se silami OSN UNDOF. Už v sobotu museli Izraelci odrážet dělostřelbou ozbrojenou skupinu, která se pokoušela napadnout pozici OSN.

Izraelské letectvo v neděli podniklo několik vzdušných útoků u Damašku, kde se zaměřilo na vyspělé zbraňové systémy a sklady zbraní, aby nepadly do rukou vzbouřenců. Jedním z cílů mělo být skladiště chemických zbraní.

Terčem náletu se stala i kolona 150 obrněných vozidel se stovkami bojovníků Hizballáhu, kteří opouštěli město Kusajr u Homsu.

Izrael současně zveřejnil vzkaz pro vzbouřence, kteří ovládli syrskou část Golanských výšin, aby nepřekračovali linii Alfa, což je demilitarizovaná zóna mezi oběma zeměmi.

Pro Izrael je pád Asadova režimu vítaný, protože představoval další dílek v mozaice íránských vazalů v oblasti. V Sýrii budovaly své základny íránské revoluční gardy a přes Sýrii byl zásobován hlavní spojenec Íránu, libanonský Hizballáh, který byl jedním z nejsilnějších nepřátel, jež měl Izrael na svých hranicích. Izrael má zájem na tom, aby Sýrie nebyla součástí íránské Osy odporu a už v ní nepůsobili příslušníci íránských revolučních gard a Íránem placené milice, napsal list The Jerusalem Post.

Upozornil ale, že výzvou pro Izrael bude to, kdo stane v čele Sýrie. Ofenzivu vedla sunnitská skupina napojená na al-Káidu Hajját Tahrír aš-Šám (HTS) a Tureckem podporované islamistické skupiny. Izrael má s těmito podobnými skupinami své špatné zkušenosti, podobné kořeny má i Hamás. Jejich postup k hranicím Izraele není bez nebezpečí.

Vůdcem HTS je Saúdský Arab abú Muhammad Džulani, který stál v čele syrské odnože al-Káidy Fronta an-Nusra a jeho přívlastek Džulani odkazuje na Golanské výšiny, jejichž část okupuje Izrael od roku 1967. Sám uváděl, že se radikalizoval pod dojmem druhé intifády v roce 2000. Pak bojoval v Islámském státu v Iráku, což byla irácká odnož al-Káidy. V posledních letech však dával najevo umírněnější názory. Islamistické a radikální jsou však i sunnitské vzbouřenecké skupiny na jihu Sýrie.

Také Izrael byl zaskočen rychlým postupem rebelů, jemuž nepředcházely žádné protesty. Izrael považoval Asadův režim za stabilní. Chtěl se soustředit především na to, aby Sýrie nepomáhala obnovit Hizballáh, kterému uštědřil od srpna tvrdé rány.

Počítal i s ruskou pomocí při kontrole hranice Izraele se Sýrií, z té se však ruští vojáci stáhli, uvedl Ynet.