Článek
Původní záměr izraelské vlády vyvolal protesty a kritiku řady sdružení, napsala agentura AP. Deportace měly začít už v neděli, ale izraelský nejvyšší soud verdiktem z 15. března proces dočasně zablokoval.
Většina z dotyčných 35 tisíc až 40 tisíc migrantů pochází z Eritreje, jejíž vládu obvinila OSN ze zločinů proti lidskosti, a z Jižního Súdánu zmítaného už pátým rokem občanskou válkou. Izrael ale běžence označuje za ekonomické migranty a tvrdí, že nemá povinnost udělit jim azyl.
V únoru Izrael začal rozesílat oznámení 20 tisícům afrických migrantů, podle nějž měli dva měsíce na opuštění v země. V opačném případě jim hrozilo, že budou uvrženi do žaláře.
Dohoda se bude realizovat pět let
Podle nové dohody s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má být více než 16 tisíc Afričanů přesídleno do „různých západních zemí, které je jsou ochotny přijmout”. Zbylí migranti dostanou v Izraeli trvalý pobyt, uvádějí izraelská média. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua oznámil, že body dohody budou naplňovány ve třech fázích v průběhu následujících pěti let.
„Dohoda odvrací hrozbu nuceného vyhoštění do nejmenovaných afrických zemí, přičemž panovalo přesvědčení, že se jedná o Rwandu a Ugandu, se kterými dosáhl Izrael tajné dohody,” napsala AP.
Proti původnímu plánu vlády se konala řada demonstrací a k jeho přehodnocení vyzývala sdružení lékařů, akademiků, básníků, rabínů či obětí holokaustu.
Dohoda však ještě není hotová věc. Německo a Itálie totiž v reakci na Netanjahuova slova popřely, že by se jich jakkoli dohoda týkala a UNHCR uvedl, že o cílových zemích ještě není rozhodnuto.
Navíc Netanjahu po pár hodinách oznámil pozastavení dohody. Kvůli části o integraci migrantů v Izraeli se totiž ozvali domácí kritici z řad obyvatel, v jejichž lokalitách se migranti v současnosti vyskytují. Premiér na Twitteru oznámil, že se rozhodl podmínky dohody přehodnotit. Dodal, že naslouchá kritice a je připraven se s odpůrci projektu v úterý setkat.