Článek
Izraelský bezpečnostní kabinet dal v noci na úterý zelenou rozšíření pozemní ofenzivy, jejímž cílem je zatlačit šíitské povstalce hlouběji na libanonské území. Vysoce postavené zdroje později podle izraelských sdělovacích prostředků upřesnily, že záměrem chystané nové pozemní ofenzivy je obsadit jih Libanonu až po řeku Litání, tedy zhruba do vzdálenosti 30 kilometrů od izraelské hranice. Tuto oblast pak hodlá izraelská armáda držet až do rozmístění mezinárodních jednotek, tedy podle předpokladu několik týdnů.
Zranění a padlí na obou stranách
Těžké boje dnes zuří zvláště u vesnice Ajt Šáb, asi deset kilometrů jihovýchodně od hlavní základny Hizballáhu Bint Džbajlu, kde zaútočili bojovníci Hizballáhu na izraelské vojáky protiraketovými střelami. Hizballáh uvedl, že v těchto bojích zničil jeden izraelský tank a jeden buldozer, obě strany hlásí padlé v řadách protivníka. Podle militantního hnutí bylo během úterka v bojích zraněno nebo zahynulo 35 izraelských vojáků
U obce Tajbá, ležící o něco severněji, pak izraelští vojáci podle vlastních údajů zranili nebo zabili za uplynulé dva dny 20 ozbrojenců Hizballáhu. Hizballáh podle televizní stanice Al-Arabíja potvrdil, že čtyři jeho příslušníci byli zabiti.
Útoky u hranic se Sýrií
Izrael v úterý navíc obnovil letecké útoky na jižní Libanon. Agentury hlásí nálet na obec Kfar Killá, ale i na pozice hluboko v libanonském vnitrozemí a podél pobřeží Středozemního moře. Izraelský ministr obrany Amir Perec oznámil, že izraelská armáda zaútočí na každé vozidlo, které bude dovážet ze Sýrie zbraně. Zdůraznil, že Izrael si nepřeje vyvolat válku se Sýrií a nemá v úmyslu otevřít další frontu na hranicích s touto zemí, napadne ale každé auto, o němž se bude domnívat, že převáží ze Sýrie zbraně pro hnutí Hizballáh.
Izraelský ministr spravedlnosti Chaim Ramon pak obvinil syrského prezidenta Bašára Asada, že "posílá každý den nákladní auta plná zbraní na pomoc Hizballáhu". Izrael v posledních třech dnech opakovaně útočí mimo jiné právě na okolí hlavního hraničního přechodu mezi Libanonem a Sýrií u obce Masná a vynutil si několikrát jeho uzavření. Sýrii tak obviňuje, že vojensky podporuje Hizballáh a že přes její území proudí do Libanonu také íránské zbraně určené rovněž pro toto radikální šíitské hnutí. Syrský prezident Bašár Asad reagoval výzvou k armádě, aby vzhledem k mezinárodní situaci a vývoji v regionu "posílila svůj stav připravenosti".
Kritika z Bruselu
V Bruselu v úterý probíhalo mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU k situaci v Libanonu. Ještě před jeho zahájením prohlásil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja, jehož země nyní EU předsedá, že izraelské rozhodnutí vystupňovat vojenské akce proti Libanonu je nepřijatelné a přispěje pouze k posílení extremismu na Blízkém východě. Podle něho je třeba, aby evropská pětadvacítka zaujala jednotné a rozhodné stanovisko v tomto smyslu i přes riziko rozporu se Spojenými státy.
Británie, Německo a Česko na zasedání ministrů zahraničí v Bruselu odmítly připravený text prohlášení vyzývající jménem EU konfliktní strany v Libanonu k okamžitému a bezpodmínečnému příměří a požadují jeho zmírnění. Tři členské země, k nimž podle některých zdrojů patří i Polsko, usilují o "vyváženější text", který by vyzýval pouze k "ukončení nepřátelských akcí" a nestanovoval žádný časový rámec. ´
ČR, Británie a Německo mají výhrady
Schůzky se za českou stranu účastní ministr zahraničí Cyril Svoboda. Předpokládá se i projednání společného postupu v Radě bezpečnosti OSN a možností přispět ke vzniku mezinárodních mírových jednotek pro Libanon.
Původní návrh usnesení předložený finským předsednictvím EU obsahoval formulaci, že "nedostatečná snaha Izraele zabránit ztrátám mezi civilním obyvatelstvem Libanonu představuje vážné porušení mezinárodního práva". Změny textu navržené Českem, Británií a Německem ale jen vyzývají Izrael, aby "učinil vše možné pro ochranu obyvatelstva a zdržel se akcí porušujících mezinárodní právo".