Článek
Podle dohody, jejíž hlavní body představil už koncem května americký prezident Joe Biden, by měl být v první fázi vyhlášen klid zbraní na šest týdnů, připomněl The Washington Post. Během nich by Hamás propustil 33 izraelských rukojmích včetně všech žen a mužů starších 50 let a všech zraněných.
Výměnou za to by se dostaly na svobodu stovky Palestinců z izraelských věznic. Židovský stát by navíc stáhl své jednotky z hustě obydlených částí Pásma Gazy k jeho východní hranici. Do palestinské enklávy by pak začala ve velkém proudit humanitární pomoc, odklidily by se trosky budov a opravily nemocnice.
V druhé fázi by Hamás propustil na svobodu izraelské vojáky, kteří zůstali v zajetí, a obě strany by uzavřely dohodu o „trvalém ukončení válečných akcí a úplném stažení izraelských sil“.
Dále by byla v Pásmu Gazy ustanovena prozatímní správa vedená silami podporovanými Palestinskou autonomií. Enklávě by tak nevládl ani Hamás, ani Izrael a bezpečnost by zajišťovaly síly vycvičené Spojenými státy.
Podporovali by je umírnění arabští spojenci, kteří by rekrutovali asi 2500 stoupenců palestinské samosprávy, jež už izraelské úřady prověřily. Podle The Washington Post už Hamás oznámil, že je ochoten a připraven vzdát se svých pravomocí ve prospěch prozatímní správy.
Egypt bude stavět podzemní bariéru
Třetí fáze předpokládá, že v poválečné Gaze se začne realizovat „víceletý plán obnovy“, který popisuje rezoluce OSN o mírovém uspořádání v palestinské enklávě. V této fázi by se měl také realizovat plán Egypta, který přijal návrh USA na vybudování moderní podzemní bariéry, která zabrání pašování zbraní a vojenského materiálu do Pásma Gazy. Káhira již oznámila, že je připravena zahájit výstavbu takového hlubinného zátarasu hned v prvních dnech příměří.
Netanjahu vyslal tým na jednání o příměří a propuštění rukojmích
Detaily o naplnění rámcové dohody nyní dojednává v Káhiře i katarském Dauhá delegace vedená šéfy izraelských tajných služeb se zprostředkovateli ze Spojených států, Kataru a Egypta. Jednání jsou tvrdá, nicméně obě válčící strany mají podle webu dosti významnou motivaci pro ukončení bojů.
Hamás proto, že je ve svých podzemních úkrytech podle amerických zdrojů „v bídném stavu a dochází mu munice a zásoby“. Izrael má zase zájem na tom, aby po devíti měsících války s Hamásem připravil své síly na možnou konfrontaci s šíitským libanonským Hizballáhem, tedy s Íránem a jeho spojenci.