Islámský stát ztratil čtvrtinu území. Mění taktiku boje

Od loňského léta, kdy hrozilo, že Islámský stát obklíčí iráckou metropoli, se situace hodně změnila. Střet už nevypadá jako zoufalý boj o přežití, ale jako další z válek sužujících region. Bagdád boje neohrožují, a ve městě byl dokonce po dvanácti letech zrušen zákaz vycházení. [celá zpráva]

Chalífát ztratil 13 000 kilometrů čtverečních, stále ale ovládá území, na kterém žije osm miliónů lidí. Ztratil Sindžár i Bajdží a v Sýrii prohrál několikaměsíční bitvu o Kobani na hranicích s Tureckem, kde přišel nejméně o tisíc bojovníků. Ztratil i nedalekou Hasaku.

Při náletech padlo 17 z jeho 43 nejvyšších velitelů.

Bývalý bojovník IS Hussan Nadží Šanín Tahír Lami, který je vězněn v Bagdádu, přiznal, že se IS náletů bojí. Radikálové se už nepřesunují v kolonách a ani v nich nedopravují zásoby.

Změny taktiky si všiml i Saad Maan z iráckého ministerstva vnitra: „Předtím chtěli vyhrát, nebo zemřít. Nyní se občas i stáhnou.“

„Nebojují s námi,“ říká Naím Ubajd Asajb Hak z jedné ze šíitských milicí. „Místo toho nastraží nálože a používají sebevražedné atentátníky,“ popsal.

Početné šíitské milice vedené Íránci v čele s generálem revolučních gard Kásimem Sulajmáním ubránily nejen Bagdád, ale svedly také většinu bitev. Na základě významného klerika ajatolláha Sistáního se do nich přihlásilo 100 000 bojovníků.

Islámský stát se také dostává do ekonomických potíží, původně fungoval jako skutečný stát, který provozoval školy a nemocnice a staral se o dodávky elektřiny. Ta ale stále častěji vypadává, v nemocnicích chybí léky i krev pro transfuze. Bojovníci sice stále dostávají od 90 do 500 dolarů za měsíc, ale na nájmy a dopravu už peníze nejsou.

V Mosulu začíná chybět chlór pro úpravu vody a roste i nespokojenost obyvatel. Dvoumiliónové irácké město islamisté obsadili loni v červnu, když z něj utekly vládní jednotky.

„Když IS přišel, byli lidé z Mosulu šťastní, ale nyní vidí, že to není lepší – bez důvodu zatýkají naše muže, žádají lidi o peníze a nutí je, aby zavřeli své obchody a zaplatili za jejich znovuotevření,“ řekla jedna z obyvatelek Mosulu.

Hlavními zdroji příjmů radikálů jsou kromě daní výnosy z těžby a prodeje ropy. Americké a spojenecké nálety ale často míří právě na ropná pole a ničí jejich infrastrukturu. Cena černého zlata také klesá.

To ale neznamená, že by Islámský stát byl poražen. Pořád do něj proudí bojovníci zejména z Tuniska a Saúdské Arábie, ale také ze Západu, i když exilová organizace SOHR monitorující lidská práva uvedla, že jejich počet klesá.

Po loňské červnové bleskové ofenzívě v severním Iráku se k IS hlásilo asi 1200 nových bojovníků měsíčně, nyní je to 120. To je možná důvod, proč stále využívají děti, nově jich naverbovali 400. [celá zpráva]

Otázka je, jak se situace bude vyvíjet. Až budou šíité vytlačovat Islámský stát ze sunnitských oblastí, už nebudou vítáni. Ostatně už teď čelí obviněním z brutálního chování k sunnitům na osvobozených územích. [celá zpráva]

Sunnité odmítající IS proto také požadují zbraně. „Chceme národní armádu, místo toho se ale formuje šíitský ekvivalent IS, uvedl bojovník z Ramádí Ghazí Fajsal Kuaud, který bojuje v sunnitské milici po boku vládních vojsk.

Šíité jako majitel obchodu v Nadžáfu Hajdar ale namítá: „Kdykoli dáte sunnitům zbraně, jen najdou IS.“

Někteří iráčtí politici, jako je například vicepremiér Ijád Aláví, si stěžují, že Íránci se snaží udělat z Bagdádu perskou metropoli. [celá zpráva]

A o tom, že IS má stále sílu, svědčí poslední vývoj u Tikrítu. Irák, který chtěl město dobýt sám po měsíci bojů, požádal o americkou leteckou podporu. [celá zpráva]

Mezitím Islámský stát zahájil ofenzívu v Sýrii u Homsu. Boje propukly v pátek a vyžádaly si desítky obětí z řad syrských vládních vojáků. V pondělí IS zaútočil na vojenské letiště Tamur v provincii Homs. [celá zpráva]

Problémem není jen syrská a irácká fronta, ale také kurdská, kde zatím spolupráce s Američany vedenou koalicí fungovala dobře.

Roste však napětí mezi Kurdy a Tureckem, které jim nechtělo loni u Kobani pomoci. Turecko také s obavami sleduje růst síly kurdských milicí YPG, které jsou obdobou vojenského křídla Kurdské strany pracujících (PKK). Ta vedla v Turecku válku tři desítky let.

Turecké bezpečnostní složky navíc zahájily v úterý v jihovýchodní provincii Mardin operaci zaměřenou na úkryty a skladiště údajně patřící kurdským separatistům z PKK.

Zásah začal jen několik dní poté, co vězněný vůdce kurdských separatistů Abdullah Öcalan vyzval své bojovníky, aby ukončili ozbrojený boj proti Turecku. [celá zpráva]