Článek
Podle jordánského kazatele Abú Katady a jeho palestinského souputníka Muhammada al-Makdísího, který ještě počátkem roku seděl v jordánském vězení, už Al-Káida není funkční organizací poté, co ji IS vnitřně rozložil.
„Jsou jako mafiáni,“ kritizují nyní oba klerici IS a stěžují si na „rakovinný růst“ nového hnutí.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Makdísí, který považuje vůdce Al-Káidy Ajmana Zaváhirího za svého přítele, soudí, že za propadem jeho teroristického hnutí stojí chabá organizace. „Zaváhirí operuje výlučně na základě loajality. Chybí organizační struktura. Jsou jen komunikační kanály a věrnost.“
Vůdce Al-Káidy Ajman Zaváhirí na archivním snímku
Katada, který se deset let bránil vyhoštění z Británie do Jordánska, dodává, že Zaváhirí je „izolován“ a jeho hnutí prohrává v propagandistické i ve skutečné válce s IS. Kazatel nyní doporučuje, aby se teroristické hnutí zaměřilo na humanitární aktivity, podobně jako palestinský Hamás.
Změna rovnováhy
Mladé bojovníky ale nijak neláká dohled na nemocnice či uklízení odpadků. „Chtějí akci, chtějí krev a výbuchy. Čekají, že Al-Káida něco udělá, a ona nedělá nic,“ konstatuje společník obou kleriků, džihádistický lékař Munif Samara.
Až do loňska se mohlo zdát, že Al-Káida hraje prim a IS je jen její místní pobočkou, byť dosti rebelantskou. Potíže ale narůstaly už řadu let.
Al-Káida v Iráku (AKI), která se přelila do dnešního IS, byla už v minulém desetiletí nejméně poslušnou větví teroristického hnutí a ani charismatický Usáma bin Ládin ji nedokázal zkrotit.
Situace se ještě zhoršila, když se AKI dostala v minulém desetiletí na pokraj krachu. Otevřela se totiž lidem z někdejší irácké vládní strany, baasistům. Ti byli neocenitelní – nejenže znali slabiny nové irácké armády, ale měli i kontakty na klíčové lidi na lokální i regionální úrovni. Hlavní roli prý sehrál bývalý šéf Saddámovy letecké rozvědky Hadží Bakr.
Lidé jako on postavili do čela budoucího IS dnešního „chalífu“ Abú Bakra al-Bagdádího.
První veřejné vystoupení abú Bakra Bagdádího
Ten byl sice bezvýznamný, hodil se však jako islamistická „výkladní skříň“ – jeho rodina má prý vazby na proroka Mohameda, a co je hlavní, on sám nebyl baasista. Saddámovi pohrobci prý také zajistili, že dnes není ve vedení IS ani jediný člověk spjatý se sítí Al-Káida.
Po zahájení bojů v Sýrii vyslal Bagdádí přes hranice jednoho ze svých podřízených, jenž vytvořil islamistickou frontu An-Nusra. Ta uspěla natolik, že se jí začal bát i její tvůrce.
V dubnu 2013 proto Bagdádí zasadil nečekaný úder: oznámil, že An-Nusra se spojuje s jeho hnutím a že vzniká Islámský stát v Iráku a Sýrii. To se šéfovi An-Nusry nelíbilo. Tehdy zasáhl Zaváhirí a pokusil se spor vyřešit, Bagdádí ho ale varoval, že jakákoli podpora pro „zrádce“ (tj. An-Nusru) „nebude mít jiné řešení než prolití další krve“.
Vyloučení nepomohlo
Zaváhirí však koncem května 2013 přikázal, aby se Bagdádí omezil jen na Irák a ponechal Sýrii An-Nusře. Vůdce dnešního IS neposlechl a začal připravovat velké akce.
Při nich dnešní IS ovládl koncem roku 2013 velkou část hranic Sýrie s Tureckem. Zároveň unášel a vraždil představitele jiných povstaleckých sil. Výsledkem byla válka s dalšími rebely a islamisty na počátku roku 2014. V té chvíli Zaváhirí vyloučil Bagdádího hnutí z Al-Káida.
Související téma
Bojovníci Islámského státu
Odpověď byla tvrdá – ozbrojenci IS zlikvidovali Zaváhirího zmocněnce, vyslaného do Sýrie, aby vyřešil spor s An-Nusrou. Bagdádího síly navíc udržely východ Sýrie a loni v létě provedly mohutnou operaci v Iráku. Ta jim dodala nových sil i v boji o sousední zemi.
