Článek
Islámský stát se k útoku přihlásil prostřednictvím své tiskové kanceláře Nasheer. Uvedl, že jeden z jeho členů odpálil vestu s náložemi v davu, i když původně policisté uváděli, že šlo o nastraženou improvizovanou nálož.
Po útoku svolal premiér Mustafa Kádimí jednání s vrchními veliteli bezpečnostních sil. Prezident Barhám Sálih na Twitteru uvedl: „Nebudeme odpočívat, dokud se terorismus nevykoření.“
Francie ukončí příští rok misi proti islámským radikálům v Africe
Obyvatelé čtvrtí však jeho slovům nevěří. Jeden z nich Alí Jásin řekl CNN: „Žádný den v Iráku neuplyne bez tragické události. Proč nemůžeme žít jako ostatní země? Kdybych měl dost peněz, jednou bych s rodinou odešel z Iráku.“
Islámský stát opět útočí
Islámský stát se v dubnu přihlásil i k výbuchu nálože v autě na tržišti ve stejné bagdádské čtvrti obývané šíity. Radikálové z Islámského státu považují šíity za odpadlíky od víry a často na ně útočí.
Přihlásil se i k lednovému útoku na zaplněném bagdádském tržišti na náměstí Tajaran, což byl vůbec první sebevražedný atentát v iráckém hlavním městě po třech letech.
Změna taktiky
Islámský stát byl sice oficiálně poražen v Iráku v roce 2017, dál ale existuje. Bojovníci Islámského státu od vyvrácení samozvaného chalífátu změnili taktiku. Už nedobývají velká města.
Malé skupiny přepadají vojenská a kontrolní stanoviště, vraždí místní vůdce loajální bagdádské vlády a ničí elektrické vedení i ropovody.
Na tržišti v Bagdádu vybuchla bomba
Protože jejich počty prořídly, nejsou schopní udržet větší oblasti pod svou kontrolou a nemohou přímo čelit ani početným vládním silám, jejichž kolony vozidel Humvee kryjí ze vzduchu vrtulníky, které také pátrají po radikálech.
Zvolili si polonomádskou existenci, kdy se různě přesunují, využívají úkrytů v horách, ve vyschlých vádí i v zavlažovacích kanálech, kde roste rákos. Občas podniknou výpad nebo atentát a zase se rozptýlí.
Operují především v nepřístupné oblasti hor Hamrín mezi Kirkúkem na východě a sunnitskými městy Bajdží, Tikrít a Sámarra ležícími na řece Tigris.
Vysoký představitel iráckých bezpečnostních sil listu Guardian k oblasti jejich působení řekl: „Obývají střed Iráku a spojují kopce a hory na východě s pouštěmi na západě, které vedou do Sýrie. Nikdy neodejdou z této oblasti.“
Vliv Islámského státu sílí
Pronásledování bojovníků Islámského státu je nutné, uvedl místní kmenový vůdce. Podle něj se už nyní pokoušejí ovládnout oblast: „IS je nyní ve stejné situaci jako Al-Káida po své porážce v roce 2009. Šla do podzemí, aby se přeskupila a reorganizovala. Zabralo jí to tři roky, než se vrátila silnější.“
Dodal, že bojovníci IS nyní využívají stejného vzteku a nespokojenosti místních obyvatel jako před deseti lety.
„Panuje tu jen malá nebo žádná důvěra ve vládu a místní komunity jsou kolektivně trestány. A zachází se s nimi, jako by to byli příslušníci IS, dokud se neprokáže, že jsou nevinní.“
Při požáru irácké nemocnice pro pacienty s covidem zemřelo 64 lidí
Bojovníci využívají i toho, že řada vesnic v oblasti je opuštěných. Kolona speciálních sil, se kterou jel i reportér Guardianu, však dorazila i do vesnice, která opuštěná nebyla. Soustředila se na ni, protože z ní pochází zástupce velitele oblasti z Islámského státu.
Všichni popírají, že by ho znali, jen jeden z vystrašených vesničanů přiznává: „Přísahám, neznám ho, ale vím, že jeho otec byl v IS a je nyní ve vězení.“
Když mu pohrozí, že ho odvezou k výslechu, dodal, že mnoho rodin z vesnice odešlo, když byl Islámský stát vyhnán.
„Někteří žijí v horách, v noci muži přicházejí přes vádí. Samozřejmě že chtějí jídlo. A násilím si ho berou. Jsme unavení a vyčerpaní, přicházejí každou noc a vláda nedělá nic.“
USA zveřejnily záběry z útoků na proíránské milice, američtí vojáci čelili další palbě
Velitel komanda přiznává, že chápe neochotu vesničanů mluvit, protože vládě nevěří a bojí se Islámského státu. Jako problém vnímá, že místní bezpečnostní síly jsou v dobře chráněných pevnůstkách v horách a nechrání vesnice a pole.
„Místní jsou v pasti. Musí se dohodnout s IS, protože nemají bezpečnostní síly, které by je hájily.“
Hlavním problémem je, že Irák je dál politicky, etnicky a nábožensky rozdělený, k čemuž přispívá i snaha Íránu řídit politiku země.
Američtí vojáci, kteří se do země vrátili po vyhlášení chalífátu, tak musejí bojovat na dvou frontách s radikálními šíitskými milicemi i zbytky teroristů z IS.