Článek
Foreign Policy varuje, že zvažované stažení amerických vojáků ze Sýrie by Islámskému státu uvolnilo cestu.
O IS se od jeho porážky na začátku roku 2019 v syrském Baghúzu moc nepsalo, i když jeho bojůvky dál působily jak u hranic Sýrie s Irákem, tak v hornatých oblastech u iráckého Mosúlu. Občas také Američané nebo Rusové podnikli nálet na jeho pozice u irácko-syrských hranic.
Naposledy na jeho pozice v této oblasti zaútočil v lednu balistickými raketami Írán, to však zůstalo ve stínu současně provedených útoků na irácký Irbíl, kde rakety dopadly poblíž amerického konzulátu, a raketového ostřelování Pákistánu.
Irák a Sýrie pod palbou: útočilo se na věznici, špionážní centrálu i americkou základnu
Foreign Policy upozornil na to, že od loňského 7. října, kdy zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na Izrael, aktivity Islámského státu stouply. Už 8. listopadu podnikl koordinované útoky automatickými zbraněmi v provinciích Rakka, Dajr az-Zaur a Homs na východě Sýrie, kdy zabil čtyři vládní vojáky a 26 milicionářů z Národních obranných sil.
Letos se aktivita opět zvýšila - v prvních deseti dnech nového roku došlo k 35 útokům v sedmi ze čtrnácti syrských provincií. Po světě ve stejné době podnikl Islámský stát na sto útoků, z nichž nejvražednější byl dvojitý atentát z 3. ledna v íránském Kermánu, kde zemřelo na 85 osob. Právě kvůli němu byly pozice IS v Sýrii terčem raketového útoku Íránu.
K odpovědnosti za masakr v Íránu se přihlásil Islámský stát
Poselství s výzvou k zabíjení, kde to jde, zveřejnil mluvčí skupiny abú Hudajdá Ansari 4. ledna. V něm odsoudil izraelské operace, ale také kritizoval spojení Hamásu s Teheránem, diskreditoval palestinské politické vůdce a obvinil arabské režimy ze zrady, protože uzavírají tajné dohody s Izraelem.
Hlavně ale vyzval podporovatele v USA a Evropě, aby podnikali útoky na podporu muslimů v Gaze „v srdcích domů Židů a křesťanů“ - v synagogách a kostelích. Plyne to z prohlášení zveřejněném na stránkách MEMRI, jež monitorují scénu džihádistů a salafistů.
„Nerozlišujte mezi nevěřícími civilisty a vojáky, protože jsou to všichni nevěřící a měli by být souzeni stejným způsobem. Armády Židů a křesťanů útočí svými letadly na muslimské země a také nerozlišují mezi civilisty a vojáky. Jejich bomby nemají slitování. Dejte jim najevo, že jejich zločiny v Palestině, Iráku, Levantě a dalších muslimských zemích povedou k honu na ně v jejich domovinách ve Washingtonu, Paříži, Londýne, Římě.“
I když slova působí nabubřele, Islámský stát posiluje, varuje Foreign Policy. Organizaci nerozložilo ani zabití jejího vůdce v roce 2023.
Počet útoků loni stoupal
Během celého loňského roku velikost a četnost útoků Islámského státu stoupala. Counter Extremist Project, jenž sleduje i aktivity IS, upozornil, že loni podnikl Islámský stát především v pouštních oblastech Sýrie nejméně 212 útoků, při nichž zabil 502 osob.
V srpnu dokázal zabít 33 syrských vojáků při útoku v Majadínu v provincii Dajr az-Zaur a deset provládních milicionářů v bývalém hlavním městě IS Rakce, uvedla Al-Džazíra. V dubnu sváděl úspěšné střety z příslušníky Wagnerovy skupiny u Kaumu na hranicích provincií Rakka, Dajr az-Zaur a Homs, napsal Blízkovýchodní institut.
V prosinci podnikl „pouze“ 14 útoků, a to v provinciích Homs, Hamás, Rakka, Aleppo a Dajr az-Zaur. Bylo při nich zabito 19 vládních vojáků a šest civilistů, což je méně než v listopadu. Je to dáno tím, že skončily boje okolo plynového pole Dubaja v provincii Homs, které ovládl Islámský stát v říjnu, ale dál je nedokázal udržet.
Teroristé opět vybírají „daně“ a „mýto“
Boje jsou však jen viditelnou špičkou ledovce. Teroristická organizace se potřebuje také zajistit, což ve východní a střední Sýrii nekončí jen u únosů a vydírání, ale v určitých oblastech IS vybírá i tzv. daně od všech obyvatel - od lékařů přes majitele obchodů až po zemědělce. Stanovuje je na základě vlastních zjištění o jejich příjmech. Dokonce jim vystavuje potvrzení, že mu zaplatili. Mýtné mu musejí platit také řidiči nákladních aut.
To sice nevzbuzuje takovou pozornost, jako když IS na čas ovládne hustěji osídlené území nebo plynové pole, ale vytváří to základnu jeho ekonomické moci. Už nepůsobí jen na poušti na východě Sýrie, ale vrátil se i na jih země do Dará.
Foreing Policy v této souvislosti varuje před Američany zvažovaným stažení 800 vojáků ze Sýrie, kde pomáhají místní kurdské milici SDF bránit se útokům Islámského státu a jeho snahám osvobodit své vězněné příslušníky, jichž je ve dvaceti přeplněných táborech a věznicích asi 10 000. Americké oblastní velitelství CENTCOM je už předloni označilo za čekající armádu.
Současně je v táborech internováno asi 50 000 jejich žen a dětí. Cca 25 000 dětí označil velitel CENTCOM Michale Kurilla „za potenciální příští generaci Islámského státu“. Už na konci roku 2022 varoval, že tyto děti je potřeba repatriovat, protože v táborech jsou terčem radikalizace.
Islámský stát využívá nejen napětí v oblasti, ale také globálního po útoku Ruska na Ukrajinu. Ten zhoršil možnosti koordinace operací proti Islámskému státu, na který dříve útočila nejen Američany vedená koalice, ale také ruské síly podporující režim Bašára Asada a Íránci.