Článek
„Islámský svět čelí riziku rozkladu. Musí se rychle podniknout kroky, aby se těmto snahám zabránilo. Můžete mít rozdílné denominace islámu, ale pokud se snažíte povýšit jednu nad druhou, rozbijete celou islámskou obec,“ prohlásil turecký prezident.
Erdogan, devótní sunnita s ambicemi proměnit Turecko v lídra muslimského světa, poskytl rozhovor tureckým deníkům Hurriyet a Sabah po návratu z šíitského Íránu. Oznámil, že vyvine osobní iniciativu s cílem zklidnit napětí mezi předáky islámských zemí.
Řekl také, že by se mezinárodní organizace včetně Organizace islámské spolupráce (OIC) měly více zasazovat o zastavení násilností v ohniscích v Iráku, Egyptu, Libyi, Sýrii a Jemenu.
Turecko podporuje intervenci arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií v Jemenu, který z velké části ovládli šíitští povstalci. Írán, obviňovaný z podpory vzbouřenců, proti akci protestuje. Podle Erdogana se má spor vyřešit jednáním znesvářených stran v Jemenu a Saúdská Arábie, Írán a Turecko se budou o smír aktivně zasazovat.
Erdogan se také vyjádřil ke vztahům své vlády s egyptskou. Řekl, že se urovnají teprve, až Egypt propustí souzeného prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva.
| Sunnité a šíité tvoří dvě základní větve islámu, i když ty se dále dělí do mnoha větví. Šíité na rozdíl od sunnitů uznávají za vůdce islámské obce pouze potomky rodiny proroka Mohameda od bratrance a zetě Alího íbn Abú Táliba. Předchozí tři zvolené prorokovy následníky neuznávají. |
|---|
| Tři čtvrtiny muslimů jsou sunnité, šíité podle serveru Wikipedie tvoří deset až patnáct procent a většinu tvoří pouze v Iráku, Íránu, Ázerbájdžánu, Ománu a Bahrajnu. |
