Článek
Ahmadínežád, který není z náboženských kruhů, se kvůli tomu dostal i pod palbu kritiky konzervativců. Zatím však neustoupil.
Spory propukly kvůli jinému pohlavárovi, a sice Esfandirovi Rahím Mašeíhovi, kterého Ahmadínežád nechtěl odvolat z pozice předsedy úřadu své kanceláře, i když si to Chameneí přál. Ahmadínežád by jej rád viděl jako svého nástupce v čele země.
Ahmadínežád, který je zvenku vnímá jako tvrdý radikál kritizující Západ, chtěl s jeho pomocí Írán více otevřít světu a dostat z izolace. Podle neověřených zpráv hledal i kontakty do USA.
Jak Ahmadínežád, tak Chameneí si uvědomují, že vlna protestů, která se prohnala arabskými zeměmi, může ohrozit i Írán, byť je odlišný jak národnostně, tak nábožensky, nežijí v něm Arabové vyznávající sunnitskou větev islámu, ale šíité. I Teherán už zažil protesty.
Zatímco Ahmadínežád si uvědomuje, že větší otevřenost by zemi mohla pomoci přežít otřesy, Chameneí sází na udržení tuhého režimu.
