Hlavní obsah

Íránského jaderného vědce mohl zavraždit izraelský Mosad

Právo, Břetislav Tureček

Lednová smrt jednoho z předních íránských atomových vědců Ardešíra Hosejnpúra možná nebyla jen nešťastnou náhodou. Jak napsal britský list The Sunday Times, za jeho smrtí může být izraelská tajná služba Mosad, neboť židovský stát již několik let nenechává nikoho na pochybách, že Íránu nedovolí získání jaderné zbraně.

Článek

Podle Revy Bhallové z americké soukromé bezpečnostně-analytické firmy Stratfor existují "silné zpravodajské poznatky", že za Hosejnpúrovou smrtí stojí právě izraelská špionáž. Z Prahy působící perskojazyčné americké Rádio Fardá upozornilo, že Teherán vědcovu smrt 21. ledna potvrdil se šestidenní prodlevou, tedy až po pohřbení vědcových ostatků. Příčina Hosejnpúrova úmrtí nebyla zprvu upřesněna, podle Rádia Fardá ale mělo jít o otravu plynem.

"Byl to velmi významný vědec, autor mnoha vynálezů, takže prodleva v oznámení jeho smrti vyvolává opravdu velké podezření," řekl v pondělí Právu izraelský analytik íránských záležitostí Meir Javedanfar. "Oficiálně ho měl otrávit únik plynu. Každopádně, když nyní vláda vraždu popírá, je jasné, že jí jde hlavně o to, aby se nevystrašili ostatní vědci, kteří se na jaderném programu podílejí."

Profesor Hosejnpúr pracoval v isfahánském závodě na výrobu hexafluoridu uranu - tzv. žlutého koláče, tedy suroviny, z níž se zpracováním v řetězci centrifug získává obohacený uran. Tuto látku lze podle stupně obohacení použít pro výzkum, energetiku, ale v případě vysoce výkonné kaskády odstředivek i pro jaderné hlavice.

Teherán prý spustil další centrifugy

V pondělí evropští diplomaté ve Vídni uvedli, že Teherán již v podzemním závodě v Natanzu instaloval dva řetězce po 164 centrifugách, a může prý tedy "v průmyslovém měřítku" vyrábět palivo pro reaktory. Celkem chce Írán podle prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda postavit tři tisíce odstředivek a na nadcházející dny, kdy Islámská republika slaví 28. výročí svržení monarchie, Teherán avizoval velké oslavy průlomu ve svém nukleárním programu.

"Íránci patrně chtějí mít do jara okolo šesti kaskád a do června pak zbývající z 3000 centrifug," řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomat.

Loni v létě přitom RB OSN Írán vyzvala, aby od obohacování upustil a v prosinci na něj kvůli neochotě vyhovět uvalila omezené sankce. Mezi 12 íránskými činiteli, jichž se opatření jmenovitě týká, Hosejnpúr nefiguroval.

Pokud byl čtyřiačtyřicetiletý nositel prestižních vědeckých ocenění skutečně zavražděn, nebyl by prvním, kdo zaplatil životem za podezřelé projekty nepřátelských vlád. Podobný osud s největší pravděpodobností potkal několik obchodníků a zbrojních expertů, kteří v minulosti pracovali pro Saddámův režim v Iráku i jiné arabské státy.

Špión v íránském parlamentu?

Ačkoli Írán trvá na tom, že jeho nukleární ambice jsou ryze mírové, zejména Izrael a USA je jednoznačně spojují se zbrojením. Opakovaně proto odmítly vyloučit, že jaderný program Íránu nezmaří vojenskou akcí.

Íránský program přitahuje i pozornost špionáže. Už sama existence špičkového závodu v Natanzu vyšla na podzim 2002 najevo péčí íránské exilové organizace Modžáhedíne chalk a jisté není jen to, zda o supertajném projektu získala vlastní poznatky, nebo jí je dodala americká či izraelská špionáž.

Před měsícem íránský poslanec Ahmad Tavakkolí agentuře Fárs řekl, že byl v Teheránu zatčen špión z Modžáhedíne chalk, který z parlamentního výzkumného střediska pět let vynášel tajné informace právě o jaderném programu. Vyzvědače prý už brzy čeká soud.

Související témata:

Výběr článků

Načítám