Článek
Podle šéfa volební komise odevzdali Íránci dohromady 28,6 milionu hlasů, z nichž zatím 17,8 milionu získal Raísí. Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších 18 let, účast tak byla zřejmě nejnižší ze všech voleb konaných od ustavení islámské republiky v roce 1979, podotkla agentura AP.
Část odpůrců Raísího se volba nezúčastnila, protože byla o jeho vítězství předem přesvědčena. Měli pocit, že jejich hlasy nemohou stejně nic změnit. Nakonec se část liberálnějších voličů postavila za Abdolnásera Hemmatího
Gratulace od soupeřů
Ještě před oficiálním vyhlášením výsledků dosavadní prezident Hasan Rúhání oznámil, že si Íránci zvolili novou hlavu státu už v prvním kole voleb, aniž by však jmenoval Raísího: „Gratuluji lidu k jeho volbě. Moje oficiální blahopřání přijde až později, ale víme, kdo měl dostatek hlasů v těchto volbách a koho si dnes lidé zvolili."
Že je o Raísího, ale bylo jasné, protože všichni ostatní kandidáti mu na sociálních sítích gratulovali k vítězství . Na Instagramu to udělal i umírněný ekonom a bývalý šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí, který označil na sociálních sítích „za 13 prezidenta Islámské republiky“ Raísího a poblahopřál mu k vítězství: „Doufám, že vaše administrativa pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa." Hemmatí podle volební komise dostal 2,4 milionu hlasů.
Raísímu popřáli i další jeho soupeři, bývalý vrchní velitel revolučních gard Mohsen Rezáí a další konzervativní kandidát Amirhossein Hašemi .
Snaha řešit nezaměstnanost a bojovat s korupcí
Raísí, který je od března 2019 šéfem íránské justice a kandidoval už v prezidentských volbách v roce 2017, kdy skončil druhý, zatím výsledky nekomentoval, ale při oznámení své kandidatury řekl: „Přicházím jako nezávislý, abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací.“ Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst.
Řekl také, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy, což by mohlo naznačovat, že by Írán měl pokračovat v normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a zřejmě nebude ani proti případnému obnovení jaderné dohody z roku 2015. Podporuje však islamizaci univerzit, je pro omezení přístupu k internetu a cenzuru západní kultury.
Temná minulost
Raísí, jehož černý turban ukazuje, že je potomek proroka Mohammeda, je blízkým spojencem duchovního vůdce, 81letého ajatolláha Alí Chameneího. Stane se prvním prezidentem Íránu, na něhož se vztahují americké sankce ještě, než nastoupil do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politických vězňů v roce 1988. USA ho na seznam zařadili v roce 2019 a mluvčí amerického ministerstva zahraničí Robert Palladino k jeho jmenování do čela justice uvedl na Twitteru: „Raísí, který se podílel na masových popravách politických vězňů, byl vybrán, aby vedl íránskou justici. To je hanba! Režim se vysmívá právnímu procesu, když toleruje nespravedlivé soudy a vězní lidi v nehumánních podmínkách. Íránci si zaslouží něco lepšího."
Raísí je považován za jednoho z aktérů masových poprav, které se konaly na konci irácko-íránské války v roce 1988. Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv bylo tehdy popraveno až 5000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30 000. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal.