Článek
I když Emiráty přisuzují útok Húsíům, mnohé nasvědčuje tomu, že za ním stály Íránské revoluční gardy, které si podle experta Milana Mikuleckého testují, kam až mohou zajít.
„Několik útoků kombinujících střely s plochou dráhou letu, balistické rakety a drony mířily na civilní cíle,“ uvedl Utajba.
„Několik jich bylo zničeno, pár z nich ale ne, a tři nevinní civilisté naneštěstí přišli o své životy,“ dodal velvyslanec.
Jedna ze střel z dronů zasáhla parkoviště u skladů národní ropné firmy ADNOC v průmyslové zóny u Mamury v Abú Zabí, kde parkovala cisternová auta.
Zabiti byli dva Indové a Pákistánec, když se na místě po explozi rozhořel požár. Dalších šest lidí bylo zraněno. Policie oznámila, že podle předběžného šetření požár vznikl po útoku dronů.
Velvyslanec nesdělil, kolik bylo použito střel a kolik z nich bylo sestřeleno. Húsíové tvrdí, že odpálili pět balistických raket a řadu dronů s náložemi.
Šlo o nečekaný útok, Emiráty sice jsou součástí arabské koalice vedené Saúdy, která se zapojila do občanské války v Jemenu na straně prezidenta Abda Rabúa Mansúra Hádího.
Ovšem většinu vojenských útoků podnikají Saúdové a role dalších členů je spíše podpůrná, kdy jsou zapojeni třeba do výcviku jednotek. Húsíové taky obvykle ostřelují raketami Saúdskou Arábii.
Byť i Emiráty tvrdí, že za útokem stáli Húsíové, existují o tom pochybnosti, protože by střely musely uletět 1800 kilometrů. Húsíové mají ve výzbroji balistické rakety Burkan-3, což jsou upravené íránské střely Kam, které ale mají dostřel jen 1200 km.
„Nikdo oficiálně neříká, že jde o útok Íránu, ale Húsiové použitý typ dronů nevyrábějí,“ uvedl expert na oblast Milan Mikulecký.
Důvodem postoje Emirátů je totiž snaha dosáhnout mírového řešení a v Lize arabských zemí je podporují nejen spřízněné země v oblasti, ale také Katar.
Podle Mikuleckého je ještě jeden důvod, proč nemohli Húsíové útok podniknout; jde o dolet dronů, které navíc nesly nálože.
Drony vypálené z Jemenu by také musely letět přes území Saúdské Arábie, která na jihu soustředila právě kvůli střelám Húsíů prostředky protivzdušné obrany, cesta z Íránu je přitom mnohem kratší.
Zapojení Íránu do konfliktu
Írán podporuje jemenské vzbouřence nejen dodávkami zbraní, v září 2019 podnikl útoky na rafinérii Saudi Aramco, což prokázala analýza trosek střel. Íránské revoluční gardy jsou také zapojené do útoků na lodě v Perském zálivu.
A tam už nejde jen o konflikt mezi Saúdy i Íránem, ale i s Izraelem. „Íránské revoluční gardy provozují novodobé pirátství, když kladou miny a unášejí lodě s lidmi,“ připomněl Mikulecký únos jihokorejského tankeru Hankuk Chemi loni v lednu.
„Loď byla vydaná až poté, co byla Koreou vyplacena miliarda dolarů. Co je to jiného než státní pirátství,“ dodal.
„Útoků je celá řada, Íránské revoluční gardy zkoušejí, kam až mohou zajít,“ dodal Mikulecký a upozornil, že Evropa a Západ by neměly jen nečinně přihlížet.
„Až pak budeme muset zasáhnout, bude to bolestivější, než kdybychom zasáhli včas. Necháme-li situaci eskalovat a vyřeší jej místní monarchie, následek jejich konfliktu bude horší než covid,“ varoval Mikulecký před přehlížením problémů.
Podle něj by se mělo opět sáhnout k doprovodům lodí v konvojích jako za války tankerů v osmdesátých letech. „Není možné se vymezovat proti somálským pirátům a zavírat oči před státním terorismem.“
Domnívá se, že by se Evropa měla připojit k sankcím na Írán a nepostupovat jako v roce 2018 při americkém vypovězení dohody o íránském jaderném programu, kdy EU chtěla Íránu kompenzovat škody.
Za ještě horší považuje středeční sdělení amerického prezidenta Joea Bidena, který o jednání s Íránem řekl: „Není čas to vzdávat. Dosáhlo se nějakého pokroku.“
Írán přitom odmítá dodržovat i původní podmínky dohody. Tento přístup Západu má i dopad na politickou situaci v Teheránu. „Agresivní část vedení Íránu zatlačuje tu umírněnou,“ vysvětlil Mikulecký.
Podle Mikuleckého je Írán nebezpečnější než Rusko. „Když porovnáme situaci s Donbasem, kde se Rusko chová nevyzpytatelně a agresivně, pořád máme větší jistotu, že nevyvolá jadernou apokalypsu,“ dodal.