Článek
„Máme vědeckou kapacitu rozšířit dolet raket, ale není to součást naší současné politiky, protože většina nepřátelských strategických cílů je v dosahu raket s doletem 2000 kilometrů. Ty jsou k ochraně Íránské islámské republiky dostačující,” citovala íránská agentura Tasním velitele gard Mohammada Alího Džafarího.
Loni v září Írán opět testoval balistickou střelu s doletem 2000 kilometrů, která může zasáhnout Izrael nebo Saúdskou Arábii. Írán existenci Izraele neuznává a se Saúdskou Arábií soupeří o regionální vliv. Střely s tímto dolet má ve výzbroji už několik let.
Před měsícem ale list The New York Times upozornil, že Írán měl v poušti výzkumné středisko, kde se mohla vyvíjet technologie pro rakety s delším doletem. Spekulovalo se, že Teherán jejich vývoj zastavil v roce 2011, když výbuch zabil vojenského raketového experta Hassana Tehraního Moghaddama. Právě on založil druhé výzkumné středisko, které podle raketového experta Michaela Ellemana z Mezinárodního institutu pro strategická studia stále slouží, takže by Írán mohl být schopen do deseti let vyvinout mezikontinentální raketu.
Další dohody
Írán v roce 2015 podepsal mezinárodní dohodu, v níž přistoupil na omezení svého jaderného programu výměnou za zrušení sankcí. USA letos od dohody odstoupily, ale ostatní signatáři (Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko, EU) ji chtějí zachovat. Spojeným státům vadilo, že dohoda nezahrnuje zákaz vývoje balistických raket. Írán v testech raket dál pokračoval.
I evropští signatáři se však domnívají, že by se s Íránem mělo dále vyjednávat a do dohody by se měl začlenit raketový program stejně jako regionální aktivity Teheránu, kdy podporuje vzbouřence v cizích zemích nebo tam vysílá své milice. S tím Írán nesouhlasí.