Írán zvýšil množství obohaceného uranu, má ho na šest jaderných náloží

Ještě v listopadové zprávě MAAE se uvádělo, že má 182,3 kg uranu obohaceného na 60 procent. Prudce vzrostlo i celkové množství obohaceného uranu, do kterého se zařazuje veškerý obohacený uran, tedy obohacený na 6 nebo 20 procent. Toho má Írán podle současné zprávy, kterou získala agentura AP, 8294,4 kg, což je o 1690 kg více, než je uvedeno v listopadové zprávě.

Uran obohacený na 60 procent se dá dále snadno obohatit na 90 procent, potřebných pro výrobu jaderné zbraně na bázi radioaktivního uranu.

Momentální množství uranu obohaceného na 60 procent MAAE uvádí jako 6,6 jednotky signifikantního množství jaderného materiálu. Jedna tato jednotka je používána pro přibližné množství jaderného materiálu, ze kterého je možné vyrobit jaderné výbušné zařízení. Írán tedy disponuje množstvím uranu dostatečným k výrobě více než šesti jaderných náloží.

Obohacování uranu začalo po zvolení Donalda Trumpa, který se staví proti jakékoli dohodě s Íránem. MAAE už v prosinci varovala, že je Teherán odhodlán zásobu vysoce obohaceného uranu rychle zvýšit.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii také uvedla, že íránské úřady dál brání snahám agentury posílit její kontrolní tým v zemi o další čtyři zkušené jaderné experty.

Prudký nárůst množství obohaceného uranu ukazuje, že informace o snahách Íránu maximálně urychlit výrobu jaderných zbraní nebyly nepodložené. Objevila se v nich hypotéza, že byl ustaven speciální tým jaderných vědců, kteří mají za úkol rychle vyvinout jadernou zbraň, i když by byla méně dokonalá a nedala by se využít v hlavicích raket. Írán by nicméně mohl uplatnit politiku jaderného odstrašování vůči svým protivníkům.

Doposud v této politice spoléhal jen na balistické rakety, drony a střely s plochou dráhou letu, jejichž současné vypuštění by zahltilo protivzdušnou obranu nepřítele. Tuto taktiku loni dvakrát neúspěšně použil vůči Izraeli, takže ztratila svůj odstrašující efekt. Izrael s pomocí spojenců dokázal většinu raket a střel s plochou dráhou letu i dronů sestřelit.

Po pádu syrského režimu Bašára Asada a silném oslabení teroristických hnutí Hamás a Hizballáh, což všechno byli nebo jsou spojenci Teheránu, význam a síla Íránu upadají. Revoluční gardy proto vyzývají k opatření jaderných zbraní.

Íránské revoluční gardy a íránské vzdušné síly současně ve středu zahájily další cvičení sil protivzdušné obrany u jaderných zařízení ve Fordo, Natanzu a Araku.

Dva nejmenovaní představitelé režimu uvedli pro list The Telegraph, že Írán posiluje ochranu svého vzdušného prostoru kvůli možnému útoku Izraele. Židovský stát už v odvetě za ostřelování raketami zaútočil na továrny, kde se rakety vyrábějí. Na jaderná zařízení zatím neútočil, opakovaně však varoval, že nedovolí, aby se Írán stal jadernou mocností. Totéž zdůraznil při návštěvě Jeruzaléma i americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Prudký nárůst zásob obohaceného uranu je spojen s íránským odmítnutím jednat se Spojenými státy o jaderné dohodě. Znamená to, že země bude čelit dalším sankcím ze strany evropských zemí. Pokud se do června nedomluví, vstoupí v platnost sankce podle dohody o íránském jaderném programu JCPOA (Dohoda o společném komplexním akčním plánu). Tuto dohodu z roku 2015 sice o tři roky později vypověděly Spojené státy, Teherán a evropské země od ní však neodstoupily.

V JCPOA je mechanismus, který umožňuje signatářům opět zavést sankce schválené Radou bezpečnosti před uzavřením dohody, které byly po jejím podpisu zrušeny.

Dohoda umožňovala mít maximálně 300 kg uranu obohaceného na 3,67 procenta.