Článek
Írán je čtvrtý největší vývozce ropy na světě. Přesto chce vybudovat rozsáhlou síť jaderných elektráren a s jejich pomocí vyrábět až dvacet tisíc megawatthodin, aby mohl zprovoznit více čerpadel, těžit více suroviny a do roku 2020 vývoz ropy zvýšit.
Továrna v Isfahánu má podle íránské agentury Mehr výrobní kapacitu deseti tun jaderného paliva ročně určeného pro výzkumný těžkovodní reaktor v Aráku, který má být v provozu do dvou, tří let, a dalších 30 tun paliva pro budoucí lehkovodní reaktory.
Íránské jaderné aktivity živí dlouhodobě obavy Západu. Teherán však popírá podezření, že usiluje o jadernou bombu. Zařízení v Isfahánu byla slavnostně otevřeno v době, kdy Írán zvažuje nabídku velmocí v čele se Spojenými státy na nové kolo jednání o nukleárním programu.
Írán staví komplex v Búšehru
Írán má také rozestavěnou jadernou elektrárnu v Búšehru, do níž dodalo palivo Rusko. Elektrárna měla podle íránského ministra zahraničí Manúčehra Mottakího pracovat na polovinu své kapacity už v loni v létě. Zatím však byl dostavěn jen první ze čtyř plánovaných reaktorů. Je to lehkovodní reaktor o výkonu 1000 megawattů.
Bývalá americká vláda George Bushe odmítala s Íránem vyjednávat, hrozila mu i úderem a v OSN prosadila proti této islámské zemi sankce. Nový prezident Barack Obama po svém lednovém nástupu do Bílého domu vyjádřil připravenost s Íránci vyjednávat.