Článek
"Zvážili jsme technické a ekonomické aspekty. Svůj uran obohacený na 3,5 procenta zcela určitě vyvážet nebudeme," řekl ministr nabídce mezinárodního společenství. To přišlo s návrhem, že by Írán vyvezl svůj slabě obohacený uran do Ruska, kde by se obohatil na 20 procent a ve Francii se z něj vyrobilo palivo pro jaderný reaktor.
Mottakí ve středu popřel, že íránský vyjednávač na dohodu ve Vídni přistoupil. "Íránská delegace ve Vídni neměla právo rozhodnout věc na místě. Oznámila pouze, že dohodu posoudí Teherán," řekl.
Írán pro reaktor potřebuje 116 kilogramů paliva, což znamená, že by pro jeho výrobu musel k dalšímu obohacení poskytnout 1160 kilogramů svého uranu.
Írán chce dokázat, že jeho jaderný program je mírový
Smyslem dohody bylo očistit Írán od podezření, že uran obohacuje ne kvůli jaderné energetice, jak tvrdí, ale proto, aby se dostal k materiálu potřebnému pro atomovou bombu. Odčerpání velkého množství íránských zásob obohaceného uranu by vývoj bomby přinejmenším zpomalilo.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) má Írán 1700 kilogramů slabě obohaceného uranu.
MAAE se teď snaží vyjednat kompromis, který předpokládá uložení íránského uranu ve třetí zemi, dokud nebude dodáno palivo pro teheránský reaktor. Uvažuje se o Turecku, které je ochotno íránský materiál přijmout.
Dosažení dohody komplikují podle agentury Reuters spory v Íránu. Zatímco prezident Mahmúd Ahmadínežád se k dohodě staví kladně, klerikové si nepřejí, aby dohody se Západem dosáhl tvrdý Ahmadínežád, který není z náboženských kruhů.
