Článek
Zpravodajské zdroje, zřejmě americké, televizi Sky sdělily, že šíitský Írán začal podporovat sunnitskou al-Káidu. Dohoda byla uzavřena už v roce 2009 a nyní probíhá spolupráce už na operační úrovni.
Írán teroristy cvičí ve využití moderních výbušnin, poskytuje jim bezpečné přístavy a také finanční prostředky, uvedl zpravodajský zdroj. „Írán v posledních měsících výrazně zvýšil svou podporu al-Káidě a s jejím vedením v Pákistánu prohloubil své vztahy na operační a zpravodajské úrovni,“ cituje zprávu SkyNews.
„Írán je nyní hlavní cestou kudy přicházejí prostředky (pro al-Káidu), vede přes něj hlavní cesta operativců, kteří prodělávají výcvik v Pákistánu, a je jedinou cestou, jak může Ajmán Zavahrí nařídit velký útok a velet mu,“ uvedl zpravodajský zdroj, proč je vztah s Íránem pro al-Káidu tak důležitý. Ta v posledních letech ztratila hodně svých příznivců a sponzorů.
Ohrožená olympiáda
Zatím ale není jasné, co je terčem al-Káidy, ani to, kdy by měla zaútočit. Experti uvádějí, že Ajmán Zavahrí plánuje vícenásobný útok na více cílů.
„Víme, že operace (přípravy) probíhá. Vyhodnocujeme, že bude nejspíš v Evropě. A zřejmým cílem v Evropě, který by přitáhl největší pozornost, je olympiáda,“ sdělil zdroj s tím, že je to jen hypotéza nepodložená zpravodajskými informacemi.
Olympijský areál vzniká ve východním Londýně.
Údajně by to mohla být odveta za zabití Usámy bin Ládina.
Spojení al-Káidy a Íránu vyvolává v USA takové obavy, že země loni vypsala odměnu deset miliónů dolarů na hlavu třicetiletého syrského vůdce al-Káidy Jasína Surího, který je v Íránu, kde byl následně umístěn do ochranného režimu. Stejná suma je vypsána na hlavu hlavy afghánského Tálibánu mully Umara. Na Zavahrího je vypsána odměna 25 miliónů.
Súrí byl záhy ve funkci rychle vyměněn, což má dokládat význam vztahů mezi al-Káidou a Íránem.
Írán podle tajných služeb potřebuje al-Káidu, aby mohl rozšířit své operace a provádět je v globálním měřítku. Navíc je možné, že tyto vztahy mají ukázat Západu, že v případě útoku na svá jaderná zařízení je schopen tvrdého odvetného úderu. Hlavním nepřítelem Íránu už není Izrael, ale Spojené státy.
Atentáty v Indii a v Bangkoku
Írán doposud žádné atentáty neorganizoval. Momentálně je mu připisováno, že stál za útokem na vůz izraelského diplomata v Dillí. Dva Íránci také byli dopadeni při explozi náloží v Thajsku. Tam však nebyl podniknut útok, šlo o selhání. [celá zpráva]
Thajský policista zkoumá taxi poškozené výbuchem.
Pokud za útokem stál Teherán, Bangkok ukazuje, že Írán nemá praxi a zkušenosti al-Káidy by se mu hodily.
Záminka pro nálety
Proti tvrzení zpravodajských služeb ale stojí fakt, že íránský režim je šíitský a al-Káidu vedou sunnitští radikálové. V Iráku stojí al-Káida proti šíitské vládě, která má podporu Teheránu. V Libanonu je prodlouženou rukou Íránu šíitský Hizballáh a Írán také podporuje současného syrského prezidenta Bašára Asada. AjmánZavahrí naopak podpořil syrské vzbouřence. [celá zpráva]
Může tak jít o podobné spekulace jako v případě Iráku, kde se uvádělo, že al-Káida spolupracuje s diktátorem Saddámem Husajnem. Byli sice v kontaktu, ale na ničem se nedomluvili, protože Husajn byl sekularista.
Íránská jaderná zařízení
Může tedy jít o další pokus oprávnit případný útok na Írán. Podle ruského generálního štábu by k němu mohlo dojít na počátku léta. V úterý uvedl generál Nikolaj Makarov: „Myslím, že rozhodnutí se učiní v létě.“
V případě útoku na Írán panují obavy, že by cílený úder na jaderná zařízení mohl přerůst ve válku. Írán varoval, že zablokuje Hormuzský průplav, kudy proplouvá většina tankerů s ropou. [celá zpráva]
Navíc hrozí nebezpečí, že by se konflikt mohl dále rozhořet a přerůst ve světový. Nelze vyloučit, že by této situace mohla využít Severní Korea.
I šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varovala, že pokud se nezatočí rychle s krizí, může podobně jako velká hospodářská krize v 30. letech vyústit ve světovou válku. [celá zpráva]