Článek
Írán očekával, že mu Rusové poskytnou systém protiraketové obrany S-300, ale Moskva dodávky v září odvolala poté, co dříve podpořila nové sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Dodávky by podle Ruska byly v rozporu se sankcemi. Podle AP Moskva podlehla naléhání USA a Izraele, že by systém mohl Íránu pomoci ochránit jeho jaderná zařízení před případnými leteckými útoky.
Západ se obává, že cílem íránského jaderného programu je výroba nukleární bomby.
Írán však prý vyvinul vlastní protiraketový štít. „Vyvinuli jsme systém tím, že jsme zdokonalili systémy jako S-200, a tento jsme úspěšně vyzkoušeli,“ citovala AP brigádního generála Mohamada Hasana Mansúrjana.
Ačkoliv Írán vlastní rakety dlouhého doletu Šaháb a Sedžíl, někteří západní analytici pochybují, že by byl schopen napodobit S-300 - mobilní a přesný systém se střelami dlouhého doletu, který odhalí a zneškodní balistické a řízené střely a nízko letící letadla.
Shodou okolností se právě ve čtvrtek v ázerbájdžánském Baku sešli prezidenti Ruska a Íránu Dmitrij Medvěděv a Mahmúd Ahmadínežád. Hlava Íránu znovu odmítla sankce OSN a Rusko vyzvala, aby s Íránem spolupracovala výhradně s ohledem na zájmy obou zemí. Ahmadínežád rovněž prohlásil, že Teherán je ochoten vrátit se k šestistranným rozhovorům o svém jaderném programu.