Článek
Podle jaderné dohody si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10 000 kilogramů, připomněla agentura AP.
Zatím ale Írán neporušuje další ustanovení dohody, že obohacení uranu nesmí přesáhnout 3,67 procenta, což postačuje pro jeho použití jako paliva v jaderných elektrárnách.
Írán současně pohrozil, že pokud ostatní signatáři do 60 dnů Írán neochrání před americkými sankcemi, začne islámská republika obohacovat uran nad stanovený limit.
Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent. Před uzavřením dohody Irán obohacoval uran na 20 procent a možná ho byl schopen obohatit na 40 procent. Experti ale varují, že pokud je zvládnuta technologie obohacení na 20 procent, není problém obohacovat uran výše.
Americký prezident Donald Trump loni 8. května oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí. Trump dohodu dlouhodobě kritizoval, protože se nevztahuje na íránský balistický program. Washington loni na podzim proti Íránu znovu zavedl sankce, které se týkají také energetického sektoru a v dubnu Bílý dům oznámil, že žádný stát už nebude mít výjimky z amerických sankcí týkajících se obchodování s íránskou ropou.
Minulý týden oznámil Írán zbývajícím signatářům dokumentu, tedy Francii, Británii, Německu, Číně a Rusku, že od některých částí dohody odstoupí.
EU a ministři zahraničí Francie, Německa, Británie na to reagovali slovy, že usilují o zachování dohody, ale ultimáta Teheránu odmítají.
Irán se však kvůli americkým sankcím dostal do velkých ekonomických potíží a sužuje ho extrémně vysoká inflace, která v dubnu překročila 50 procent.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v úterý řekl, že Írán nechce s USA válčit, ale dodal, že žádnou novou jadernou dohodu vyjednávat s Washingtonem nebude.