Článek
Írán ještě před uzavřením dohody v roce 2015 tuto hranici bez problémů překračoval. V pondělí ji podle svého tvrzení překonal poprvé od platnosti smlouvy, a to proto, že zbylí signatáři Velká Británie, Německo, Francie, Rusko a Čína nedokázali zabránit dopadům sankcí USA, které od smlouvy odstoupily.
Teherán tvrdí, že uran obohacený nad stanovenou hranici potřebuje pro svou jadernou elektrárnu.
Limit na množství obohaceného uranu ve výši 300 kg překročil Írán už 1. července
Ultimátum Evropě
Mluvčí ministerstva zahraničí Abbas Musáví v pondělí dodal, že Írán je nadále otevřen jednáním, ale nevěří v ně. „Nemáme žádnou důvěru ani naději v nikoho ani v žádnou zemi, ale dveře pro diplomacii jsou otevřené,” uvedl mluvčí.
Současně pohrozil: „Jestliže zbylí signatáři, zejména Evropané, nesplní své závazky a neudělají více, než že budou mluvit, bude třetí íránský krok tvrdší.” Evropa opět dostala od Teheránu 60denní lhůtu.
Dodal, že zatím neví, do jaké výše míní Írán uran obohacovat, ale že nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí dříve naznačil, že potřebuje obohacení na pět procent. Pro zbraně je potřeba obohacení na 90 procent.
Kamálvandí řekl, že by země mohla uran obohacovat na 20 procent i více, bude-li to třeba. Dvacetiprocentní hranice se považuje za klíčovou pro výrobu zbraní. Po jejím překonání už není problém další obohacení. Kamálvandí dodal, že by země mohla použít i více centrifug na povolený počet.
Nespokojený Washington
„Není to dobré. Írán by měl být opatrnější,“ komentoval íránské počínání americký prezident Donald Trump.
Neuvedl, jaké akce Washington zvažuje, ale řekl, že Teherán „nebude mít nikdy jaderné zbraně“. Írán ovšem opakovaně řekl, že o ně neusiluje.