Článek
Ministerstvu se podařilo identifikovat 117 různých letadel, která dodávala do Sýrie vojenskou pomoc. Šlo o stroje aerolinek Iran Air, Mahan Air a Yas Air. Některá letadla patřila íránským Revolučním gardám. Část dodávek byla koordinována s libanonským šíitským hnutím Hizballáh.
Většinou šlo o kombinované lety, kdy se přepravovali lidé i náklad, často označovaný za humanitární pomoc. Yas Air přitom za humanitární pomoc vydával zbraně a přepravoval příslušníky íránských Revolučních gard. Jako náhradní díly pro automobily pak byly označeny útočné pušky AK-47, minometné granáty, kulomety a munice.
Všem společnostem, které využijí služeb těchto 117 letadel, hrozí zmrazení kont v USA.
Postiženy sankcemi jsou i Úřad pro dodávky zbraní, který spadá pod syrskou vládu, a běloruská společnost Belvneshpromservice, která tomuto úřadu poskytovala své služby. Mělo jít o zajištění roznětek pro letecké bomby, které syrská armáda používá od července 2012 při náletech na Halab.
Sankce se týkají i ředitele Syrského vědeckého a výzkumného centra SSRC Amra Armanazího. Ústav se zabývá vývojem nekonvenčních zbraní, zejména chemických a biologických.
Přeprava zbraní přes Irák
USA nedávno upozornily Irák, že jeho vzdušný prostor je zneužíván k vyzbrojování syrské vlády, a požádaly Bagdád, aby tomu zabránil. Irácká vláda tvrdí, že v letadlech zbraně nejsou.
"Letadla, na jejichž palubách je personál íránských Revolučních gard a tuny zbraní určené syrským bezpečnostním silám, létají z Íránu přes Irák do Sýrie téměř každodenně. Írán také do Sýrie posílá vojenský materiál pozemní cestou a vozy projíždějí Irákem," uvádí se ve zprávě rozvědek, která byla zaslána OSN a jejíž kopii Reuters získal.
Ve zprávě západních rozvědek se uvádí, že dodávky organizované Revolučními gardami jsou mnohem většího rozsahu, než se dosud myslelo. Jsou systematické, což umožňuje irácko-íránská dohoda. Mediální poradce iráckého premiéra Núrího Málikího to ale popřel.
Válka nevyřeší konflikt v Sýrii, tvrdí OSN
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl, že syrský konflikt nevyřeší použití vojenské síly. V zemi přitom už půldruhého roku proti sobě bojují vládní síly a rebelové.
„Myslím, že vojenské řešení není odpovědí,“ řekl Pan Ki-mun. "Naneštěstí se zdá, že obě strany, vláda i opoziční síly, jsou odhodlány dosáhnout konce vojensky. Mělo by se toho ale dosáhnout politickým dialogem,“ dodal.
Pan Ki-mun vystoupil v době, kdy sílí střety v největších syrských městech Damašek a Halab.