Článek
Ceremonie se nezúčastnili opoziční vůdci ani někteří další umírnění poslanci a politici, včetně exprezidenta Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního, který stojí v čele dvou klíčových institucí v zemi. Podle internetových stránek reformátorských zákonodárců přišlo ze sedmdesátičlenného reformátorského tábora na inauguraci jen 13 lidí.
Opozice dala najevo, že hodlá Ahmadínežádovo znovuzvolení dále zpochybňovat. Přes velkou přítomnost zásahových policejních jednotek se u budovy parlamentu dnes sešly stovky přívrženců opozičního předáka Míra Hosejna Músávího. Podle očitých svědků policie rozehnala slzným plynem v přilehlých ulicích demonstranty, kteří skandovali "Smrt diktátorovi", a nejméně desítku lidí zatkla. K násilným střetům mezi pořádkovými silami a demonstranty prý nedošlo.
Podle agentury AP byl projev Ahmadínežáda překvapivě mírný. Staronový prezident v inaugurační řeči podotkl, že prezidentské volby, v nichž 12. června zvítězil, jsou začátkem "významných změn v Íránu a ve světě". Masové demonstrace Ahmadínežád přímo nezmínil; prohlásil pouze, že jeho vláda bude "bránit porušování práva a vměšování".
Politika země se nezmění
Inauguraci kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení pozice nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i fakt, že tento že míní pokračovat v dosavadním konfrontačním kursu.
Inauguraci kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení pozice nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i fakt, že tento že míní pokračovat v dosavadním konfrontačním kursu.
Inauguraci kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení pozice nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i fakt, že tento že míní pokračovat v dosavadním konfrontačním kursu. Mahmúd Ahmadínežád, který byl poprvé zvolen prezidentem v červnu 2005, představuje novou generaci konzervativních politiků loajálních k Chameneímu. Voliče přesvědčil svým asketickým životem a protiamerickými postoji. Prosté Íránce zaujal nejen snahou posílit Írán, ale také orientací na sociální programy.
Inauguraci kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení pozice nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i fakt, že tento že míní pokračovat v dosavadním konfrontačním kursu. Mahmúd Ahmadínežád, který byl poprvé zvolen prezidentem v červnu 2005, představuje novou generaci konzervativních politiků loajálních k Chameneímu. Voliče přesvědčil svým asketickým životem a protiamerickými postoji. Prosté Íránce zaujal nejen snahou posílit Írán, ale také orientací na sociální programy.
Inauguraci kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení pozice nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i fakt, že tento že míní pokračovat v dosavadním konfrontačním kursu. Mahmúd Ahmadínežád, který byl poprvé zvolen prezidentem v červnu 2005, představuje novou generaci konzervativních politiků loajálních k Chameneímu. Voliče přesvědčil svým asketickým životem a protiamerickými postoji. Prosté Íránce zaujal nejen snahou posílit Írán, ale také orientací na sociální programy. V prvním kole získal nevídaných 62 procent hlasů, což se nečekalo, i prognózy počítaly s těsným soubojem Ahmadínežáda s reformistou Mírem Hosejnem Músávím.
Inauguraci kontroverzního politika lze chápat jako potvrzení pozice nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Chameneího i fakt, že tento že míní pokračovat v dosavadním konfrontačním kursu. Mahmúd Ahmadínežád, který byl poprvé zvolen prezidentem v červnu 2005, představuje novou generaci konzervativních politiků loajálních k Chameneímu. Voliče přesvědčil svým asketickým životem a protiamerickými postoji. Prosté Íránce zaujal nejen snahou posílit Írán, ale také orientací na sociální programy. V prvním kole získal nevídaných 62 procent hlasů, což se nečekalo, i prognózy počítaly s těsným soubojem Ahmadínežáda s reformistou Mírem Hosejnem Músávím.
Kvůli podezřelým volebním výsledkům i nestandardnímu chování čelných íránských představitelů vyšly do ulic desetitisíce nespokojených opozičních voličů. Mocenský boj mezi stoupenci konzervativního a reformního tábora se naplno rozhořel také v nejvyšších politických kruzích. Ahmadínežáda ale podržel ajatolláh Chameneí.
Ahmadínežád nepatří k duchovenstvu
Rodák z Garmsáru (narozen 28. října 1956) je prvním íránským prezidentem za poslední čtvrtstoletí, který nepochází z okruhu duchovenstva. Jako student techniky se přidal ke konzervativnímu studentskému svazu, který zosnoval útok na americkou ambasádu v roce 1979. Během irácko-íránské války působil v revolučních gardách jako důstojník zvláštních jednotek. Do svého jmenování primátorem Teheránu v roce 2003 byl pro veřejnost velkou neznámou. Je ženatý, má tři děti.
Rodák z Garmsáru (narozen 28. října 1956) je prvním íránským prezidentem za poslední čtvrtstoletí, který nepochází z okruhu duchovenstva. Jako student techniky se přidal ke konzervativnímu studentskému svazu, který zosnoval útok na americkou ambasádu v roce 1979. Během irácko-íránské války působil v revolučních gardách jako důstojník zvláštních jednotek. Do svého jmenování primátorem Teheránu v roce 2003 byl pro veřejnost velkou neznámou. Je ženatý, má tři děti.
Ahmadínežád, který kdysi prohlásil "nedělali jsme revoluci, abychom měli demokracii", se rád vyjadřuje provokativně. Během letošní předvolební kampaně například neváhal přirovnat taktiku prezidentských protikandidátů k praktikám Adolfa Hitlera. Ve svých prohlášeních také opakovaně popřel holocaust a židovskému státu upírá právo na existenci.
K jeho největším kritikům na domácí scéně patří reformisté a někteří konzervativní klerikové. Ti ho často podrobují kritice za nekoordinované zásahy do ekonomiky a populistické plýtvání státními penězi.