Článek
Provoz slouží k výrobě těžké vody (oxid deuteria), která bude používána jako kapalný moderátor a chladicí látka pro experimentální reaktor o výkonu 40 megawattů. Zástupce elektrárny novinářům pod podmínkou anonymity prozradil, že těžká voda se v objektu začala vyrábět už 11. července.
Zástupce Íránské organizace pro jadernou energii Mohammad Saídí v íránské televizi o zařízení řekl, že se jedná o "jeden z největších jaderných projektů" země.
Podle expertů by Írán mohl plutonium, které vzniká jako vedlejší produkt při provozu těžkovodního reaktoru, použít k výrobě jaderných hlavic. Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřen výlučně mírovým směrem. Reaktor v Araku buduje země už dva roky a jeho úplné dokončení plánuje na rok 2009.
Rada bezpečnosti OSN dala Teheránu čas do 31. srpna na to, aby se rozhodl, zda se vzdá obohacování uranu. Teherán ale brání právo na tuto technologii. Pokud Írán neustoupí, chtějí západní mocnosti v čele s USA prosadit v Radě bezpečnosti OSN proti Íránu sankce. S tím ale nesouhlasí Rusko a Čína, které jsou stálými členy RB OSN s právem veta.
"Nikdo nemůže Íránu upírat právo na jaderné technologie," uvedl však íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a dodal, že země bude svá práva hájit. "Írán nepředstavuje pro nikoho hrozbu, dokonce ani pro sionistický režim," uvedl s odkazem na Izrael, který Írán považuje za svého úhlavního nepřítele a jehož existenci neuznává. Ahmadínežád tvrdí, že elektrárnu budou moci brzy navštívit vědci, novináři či studenti, aby se přesvědčili o tom, že je továrna využívána pouze k mírovým účelům.