Článek
"I o návrhu pozastavit obohacování uranu, který považujeme za nelogický, lze při jednáních diskutovat," řekl Mottakí v Teheránu po jednání se svým protějškem z Mali Moctarem Ouanem. Spojené státy, Francie, Británie, Rusko, Čína a Německo přitom očekávají, že se Írán 22. srpna vyjádří, zda bude souhlasit s tím, že obohacování uranu přeruší. Pokud bude souhlasit, nabízejí mu tyto země spolupráci v ekonomické, a zejména jaderné oblasti.
Mottakí se nechal slyšet, že odpověď Teheránu na nabídku bude novou výzvou k jednáním. "Jsme připraveni jednat o všech součástech nabídky, která zahrnuje pozastavení obohacování," řekl íránský ministr. Dodal, že Írán nevidí žádnou logiku v tom, že by měl tuto aktivitu přerušit, a že je připraven druhé straně svůj postoj k této otázce vysvětlit. Pozastavení obohacování uranu však není pouhou součástí nabídky, ale hlavní podmínkou, za níž jsou západní země ochotny spolupracovat s Teheránem a přerušit jednání o Íránu v Radě bezpečnosti.
Lhůta do 31. srpna
RB OSN dala v rezoluci z 31. července Íránu lhůtu na odpověď do 31. srpna. Jinak bude uvažovat o uvalení ekonomických sankcí na tuto zemi. Mottakí, stejně jako již dříve íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a předseda Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání, vyloučil, že by se Írán obohacování uranu mohl vzdát.
Íránský jaderný program
Počátky íránského jaderného programu sahají do roku 1950, kdy byla země ještě monarchií v čele s šáhem. S rozvojem jaderného výzkumu tehdy Íránu pomáhaly Spojené státy. Po revoluci v roce 1979 Írán svůj výzkum přerušil. Po čase jej opět obnovil, nicméně již s daleko menší podporou Západu.
V roce 2003 MAAE obvinila Teherán, že neplní závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V září odhalily inspekce, že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran. Následně Írán operace dvakrát dočasně zmrazil, ale později v nich pokračoval i navzdory sankcím Rady bezpečnosti OSN.