Írán čeká mocenský boj

Íránského prezidenta nahradí ve funkci podle litery íránské ústavy stávající viceprezident Mohammad Mochbar, který už předsedal mimořádnému zasedání kabinetu. Předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf a šéf íránské justice Gholam-Hossein Mohseni Edžei pak budou mít padesát dní na vypsání voleb.

Prezidentské volby sice mají pramalý vliv na íránskou zahraniční politiku, ale výrazně ovlivňují tu domácí, i když u moci zůstanou konzervativci.

Rozhodující moc Íránu má ajatolláh Alí Chameneí, ovšem i prezidentský úřad má značnou sílu. Prezident je tajemníkem Shromáždění znalců, což je ajatolláhův poradní sbor, který zároveň ajatolláha jmenuje. Osmaosmdesátičlenné shromáždění se volí na osm let. Kandidáty do něj schvaluje Rada dohlížitelů, kterou zase jmenuje ajatolláh. Volby do něj se konaly letos v březnu. Raísí tam byl znovuzvolen jako zástupce Jižního Chórasánu.

Chameneí zastává funkci ajatolláha už 35 let a Raísí byl považován za jeho možného nástupce. To z něj dělalo jednoho z hlavních konkurentů Chameneího syna Modžtába, uvedl Institut pro studium války.

Raísího jmenoval ajatolláh v roce 2019 šéfem justice a v roce 2021 ho podpořil v prezidentských volbách.

Ultrakonzervativec Raísí byl zapřisáhlým odpůrcem Západu, stavěl se proti existenci státu Izrael v současném konfliktu podporoval teroristické hnutí Hamás. Podporoval islamizaci univerzit i oddělení pohlaví. Byl pro omezení přístupu k internetu i cenzuru západní kultury.

Prezidentem byl zvolen v červnu 2021, když získal už v prvním kole 62 procent hlasů. K urnám však přišlo necelých 49 procent voličů, což bylo nejméně od založení islámské republiky v roce 1979. Nízký zájem o volby byl dán tím, že z klání bylo vyřazeno několik Raísího rivalů a stoupenců opozice. Funkce se ujal v srpnu 2021.

Předtím tři roky působil jako šéf íránské justice. Do této pozice ho v březnu 2019 jmenoval Chameneí. Raísí přitom byl přitom v roce 1988 členem tribunálu, který vynášel na konci íránsko-irácké války rozsudky smrti. Tehdy bylo podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv popraveno nejméně 5000 lidí. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce ajatolláha Rúholláha Chomejního. Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí se k vynášení rozsudků nikdy veřejně nevyjádřil. Podílel se také na potlačení protestů po volbách v roce 2009, uvedla agentura Reuters.

V letech 2014 až 2016 působil jako generální prokurátor a předtím jako náměstek ministra spravedlnosti.

Viceprezident Mohammad Mochbár, který Raísího dočasně zastoupí ve funkci, je také konzervativec a blízký spolupracovník ajatolláha Chameneího. V letech 2007 až 2021 působil v čele několika velkých íránských podniků. Stál v čele konglomerátu firem Setad. Instituci, jež má podle názvu „vykonávat příkazy imáma Chomejního“, pročež je známa i pod západní zkratkou EIKO (Execution of Imam Khomeini's Order), založil Chomejní za účelem správy majetku zabaveného po islámské revoluci v roce 1979. I když je označována za charitativní, jedná o rozsáhlé impérium, které zasahuje do všech odvětví íránské ekonomiky včetně finančnictví, ropného průmyslu, telekomunikací i zemědělství. Podle amerických expertů dosahují tržby tohoto impéria nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Setad je na americkém sankčním seznamu od roku 2013.

Mochbár byl i ředitelem banky Sina, která finančně podporovala milici Basídž odpovědnou za civilní obranu a kontrolu společnosti. Zastával i funkci viceprezidenta nadace Mostazafan pro obchod a dopravu, uvedl web United Against Nuclear Iran. Obě jsou na americkém sankčním seznamu.