Článek
"Jeho tělo leží přede mnou, je konec," řekl CNN jeden z pracovníků úřadu premiéra.
Podle bezpečnostního poradce irácké vlády Muvafaka Rubájího "vystoupal Saddám k šibenici s klidem, byl rozhodný a odvážný. Nepokoušel se klást odpor, nic nepožadoval. Držel v ruce Korán.
Husajn prý odmítl kápi, když se mu ji jeden z popravčích pokoušel navléct. Podle Rubajího zemřel jako zlomený muž. "V jeho tváři byl strach," doplnil.
"Byl to stoprocentně irácký akt spravedlnosti. Američané zůstali mimo popraviště, žádný z Američanů nebyl popravě přítomen," zdůraznil Rubájí.
Poprava byla natočena na video
Smrti přítomen lékař, právník a několik spolupracovníků premiéra. Sám ministerský předseda Núrí Malikí se exekuce neúčastnil. Poprava byla natočena na video, aby se zabránilo pochybám, že je Husajn opravdu mrtvý.
Byl oběšen za to, že v roce 1982 nechal vyvraždit 148 šíitů ve vesnici Dudžail. Jeho dcera, která žije v Jordánsku, už oznámila, že si Husajn přál být pohřben v Jemenu u členů své rodiny.
Husajn byl popraven jen několik dní po potvrzení rozsudku. Soudy zamítly odvolání 26. prosince. Od té doby běžela třicetidenní lhůta, během níž musel exdiktátor zemřít. Samotný rozsudek byl vynesen 5. listopadu.
V procesu byli odsouzeni ještě Husajnův bratr Barzan Hassan a někdejší soudce Awad Bandar. Původní informace mluvily o tom, že i oni byli v sobotu oběšení. Iráčané to ale nakonec popřeli.
Čas a datum Husajnovy popravy provázely během pátku spekulace. Irácké úřady a americké úřady se rozcházely ve vyjádřeních, zda byl vůbec předán Iráčanům z rukou Američanů a zda zemře v sobotu nebo na konci ledna, kdy měla lhůta vypršet. Teprve několik hodin před samotným aktem soudci přiznali, že Husajn zemřel v sobotu za svítání.
Zadržen byl ve sklepě
Husajna Američané v Iráku dopadli v polovině prosince 2003. Na jeho hlavu byla vypsána odměna 25 miliónů dolarů. Úkryt údajně vyzradil jeho vzdálený příbuzný. Vojáci diktátora našli v díře vybudované ve sklepě domu v malé vesnici asi 50 kilometrů od Husajnova rodného města Tikrít. [celá zpráva]
Husajn se stal prezidentem Iráku v roce 1979. O rok později začal válku s Iránem, která skončila v roce 1988. Nechal také například chemickými zbraněmi bombardovat kurdskou vesnici v Iráku, při útoku zemřelo 5000 lidí.
| Co se stalo v Dudžailu |
| V tomto šíitské městečko v oblasti obývané sunnity měla sídlo zakázaná strana Hlas islámu. V roce 1982 chtěla spáchat za pomoci Íránu atentát na Husajna. Irák byl v té době s Íránem ve válce. V den atentátu přijel Husajn na několikadenní návštěvu oblasti. Během ní jeho konvoj napadlo osmičlenné komando. Přestřelka trvala tři hodiny. Tehdy pětačtyřicetilatý diktátor z ní vyšel nezraněn. Obyvatelům města se za to pomstil. Jeho gardy městečko obklíčily, domy vypálily a stovky lidí zakly. Mnoho z nich vojáci mučili a 148 jich zavraždili. Zbytek lidí byl na Husajnův příkaz uvězněn nebo odvezen do táborů v poušti. |
V roce 1990 napadl jeho režim Kuvajt. Spojenci v čele s armádou USA zemi u Perského zálivu osvobodili.
Během jeho vlády se stále objevovaly spekulace, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. OSN chtěla inspekci, kterou Husajn povolil v roce 2002. Inspektoři ale zbraně nenašli. Spojené státy před odpor Organizace spojených národů na jaře roku 2003 Irák napadly a Husajnův režim svrhly. Za symbolický akt pádu diktátora je považováno zničení jeho gigantické sochy v centru hlavního města Bagdádu.
V roce 2004 byl obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. První soud začal v říjnu 2005. Trest smrti dostal už v prvním rozsudku, tedy za příkaz k vyvraždění 148 šíitů v roce 1982 ve vesnici Dudžail, kde se na něj předtím pokusili spáchat atentát.
Amnesty International ale i Evropská unie proti trestu smrti protestovaly. Někteří Iráčané tvrdí, že by měl být popraven až poté, co bude odsouzen za všechny své zločiny, z nichž je obviněn.
| Některá obvinění Saddáma Husajna |
| Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu. |
| Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991. |
| Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob. |
| Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí. |
| Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983. |
| Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna. Za tento čin dostal trest smrti |
| Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny). |
| Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny). |
| Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny). |
| Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů. |
Anketa
Saddám Husajn
28. dubna 1937 - Narozen u města Tikrít severně od Bagdádu v rodině drobného rolníka.
1957 - Vstoupil do tehdy zakázané Socialistické strany arabské obrody (Baas).
17. července 1968 - Spoluorganizátor vojenského převratu strany Baas. Moc převzala Rada revolučního vedení (RRV).
16. července 1979 - Stal se prezidentem, premiérem i šéfem RRV.
22. září 1980 - Poslal vojska do Íránu, začátek irácko-íránské války, jež si vyžádala milión obětí.
1982 - Masakr asi 148 šíitů ve městečku Dudžail
17. března 1988 - Nařídil chemicky bombardovat kurdské městečko Halabdža, zemřelo na 5000 lidí.
2. srpna 1990 - Pod jeho vedením Irák obsadil Kuvajt. V lednu 1991 zemi osvobodili spojenci v čele s USA
15. října 2002 - V referendu zvolen opět prezidentem země na dalších sedm let.
27. listopadu 2002 - Poprvé od roku 1998 mohli zbrojní inspektoři přijet do Iráku.
20. března 2003 - Začátek americko-britské invaze do Iráku.
9. dubna 2003 - Spojenci ovládli Bagdád, konec Saddámova režimu.
13. prosince 2003 - Zadržen ve sklepě jedné farmy ve vesnici Daúr jižně od Tikrítu.
1. července 2004 - Obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v sedmi bodech.
5. listopadu 2006 - Iráckým tribunálem v Bagdádu odsouzen k trestu smrti oběšením za podíl na masakru šíitů v Dudžailu v roce 1982. Odvolací soud trest 26. prosince potvrdil.
30. prosince 2006 - popraven.
