Článek
"Budeme potřebovat americké vojáky na našem území dlouhodobě - dvě základny, které by bránily zahraničnímu vměšování. Nežádám o 100 000 Američanů. Hovořím o 10 000 vojácích a dvou leteckých základnách. To bylo v zájmu iráckého lidu a míru na Blízkém východě," řekl prezident a vysvětlil, že se bojí vměšování Teheránu. Proto se podle něj mění pohled Iráčanů na Američany.
"Kurdistán si přeje, aby Američané zůstali. V některých oblastech to chtějí i sunnité. Myslí si, že teď přichází největší nebezpečí z Íránu. Jejich názory se mění," uvedl prezident a opatrně zmínil, že i šíité si začínají přát americké vojáky v zemi.
Talabání popřel, že by Irák stál na pokraji občanské války, jak varoval i generální tajemník OSN Kofi Annan [celá zpráva]: "V Iráku nepanuje chaos. Mnohé provincie jsou klidné a lidé tam žijí v prosperitě. Irák se nerozpadne na tři části. Irák zůstane jednotný."
IAmeričané letos kontingent nesníží
Vyjádřil se i k termínu, kdy by měly odejít americké jednotky dohlížející na bezpečnost v zemi. "Myslím, že do dvou let budeme schopni vycvičit naši armádu a mít dostatečnou kapacitu, abychom čelili terorismu. Ze sedmi provincií se už americká armáda stáhla. Irácká armáda nahrazuje americké síly v mnoha městech. Doufáme, že do konce roku budeme schopna sami kontrolovat 12 provincií (z osmnácti)," řekl Talabání.
USA mají stále v Iráku kolem 147 tisíc vojáků a kvůli nárůstu násilí je nezačaly stahovat, jak plánovaly. Začátkem léta dokonce posílily své jednotky v Bagdádu, aby čelily sektářskému násilí.
Vrchní velitel amerických jednotek na Blízkém východě generál John Abizaid minulý týden řekl, že s omezením kontingentu nelze počítat do jara příštího roku. Americké ozbrojené síly proto sáhly i k nuceným odvodům. [celá zpráva]