Článek
Hašímí, který vede Iráckou islámskou stranu, požaduje změnu prvního článku zákona a vyzývá, aby v parlamentu bylo o 15 procent více zastupitelů zvolených lidmi, kteří museli opustit své domovy nebo utekli před násilím, a nikoli jen pět. Většinu uprchlíků tvoří sunnité, kteří v zemi vládli do pádu Saddáma Husajna.
"Nejsem proti celému zákonu, ale jenom proti jeho prvnímu článku. Chci, aby byl zákon spravedlivý i vůči lidem, kteří žijí v cizině. Doufám, že o tom parlament bude hlasovat co nejdřív a že se volební termín stihne," řekl.
Podle něj není termín voleb, který se už jednou překládal z 16. ledna, ohrožen, ovšem volební komise přesto zastavila svou činnost. Hašímí ve středu řekl, že část normy vrátí parlamentu k přepracování. Šéf právního výboru parlamentu Chálid Švaní řekl, že se výbor začne Hášimího požadavky zabývat hned, jakmile je dostane. Kdy by se mohlo hlasovat, ale neví. Podle Hašímího by problém mohl vyřešit během jedné schůze parlament.
Zákon v Iráku vstupuje v platnost až po ratifikaci prezidentem a oběma viceprezidenty. Prezident je Kurd a dva viceprezidentské úřady jsou vyhrazeny pro jednoho sunnitu a jednoho šíitu.
Kurdové hrozí bojkotem voleb
Zákon předpokládá zvýšení počtu poslanců z nynějších 275 na 323, což odpovídá zvýšení počtu obyvatel. Ovšem většinu nových mandátů získali šíité, tři kurdské provincie jenom tři a celkově pak mají mít 38 poslanců. Kurdové hrozí, že budou volby bojkotovat, což je mnohem větší hrozba, než Hašímího současné veto. V Kurdistánu se projevují separatistické tendence.
Po Hašímího vetu chtějí Kurdové otevřít projednávaní zákona.