Článek
"V souvislosti s Íránem, pokud kterýkoli vojenský či civilní představitel bude tvrdit, že Saddám dal rozkazy k použití konvenčních či speciálních zbraní, tedy chemických, pak se ctí přijmu odpovědnost," prohlásil Saddám Husajn před soudem. "Ale nebudu diskutovat o žádném činu spáchaném proti našim lidem, ať šlo o Araby nebo Kurdy. Nepřijmu žádnou urážku svých zásad či své osoby."
V druhém procesu však Husajn není souzen kvůli dlouholetému konfliktu s Íránem, ale kvůli operaci Anfál, při níž byly v letech 1987 a 1988 zmasakrovány desetitisíce Kurdů. Některé zprávy uvádějí až 180 000 obětí. Spolu s ním je obžalováno šest dalších vysokých představitelů iráckého režimu včetně jako bratrance Hasana Madžída, přezdívaného chemický Alí kvůli tomu, že proti Kurdům použil chemické zbraně. Oba jsou obžalováni z genocidy.
O Íránu nemluví Husajn náhodou. Tvrdí, že Anfál nebyl policejní operací, ale součástí války s Íránem a že šlo o legitimní akci vůči povstalým Kurdům, kteří se spojili s nepřátelským Íránem.
Soud kvůli operaci Anfál začal 21. srpna. [celá zpráva] Bylo před ním vyslechnuto více než 70 svědků, kteří popisovali chemické útoky, vypálené vesnice a zatýkání a mučení Kurdů. Výpovědi svědků už byly ukončeny, nyní soud zkoumá písemné důkazy.
Přehled hlavních obvinění proti Saddámu Husajnovi
1) Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
2) Zločiny při brutálním potlačení šíitského povstání na jihu země v březnu 1991.
3) Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při níž zahynulo do roku 1993 na 200 000 osob.
4) Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 16. března 1988; zahynulo na 5000 lidí.
5) Popravy prominentních politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu po dobu uplynulých 30 let.
6) Zabití 5000 až 8000 obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
7) Popravy prominentních duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
8) Bombardování města Kikrúk (detaily nezveřejněny).
9) Masakr nejméně 50 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982; irácké ozbrojené síly přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma Husajna.
10) Nátlak na emigraci tisíců šíitských Kurdů ze severu země do Íránu.
11) Násilí proti náboženským stranám (detaily nezveřejněny).
12) Násilí proti politickým stranám (detaily nezveřejněny).
13) Násilí proti sekulárním stranám (detaily nezveřejněny).
14) Vysušení bažin v jižním Iráku po roce 1991, takže oblast se stala nehostinnou pouští; tamní populaci Madánů Saddámova vláda krutě pronásledovala za ochranu šíitů.
Saddám Husajn už byl odsouzen k trestu smrti za podíl na masakrech v rámci takzvané operace Dudžajl. [celá zpráva]