Článek
Izrael kvůli trvající raketové palbě radikálů z Gazy na své území uzavřel 17. ledna přechody do oblasti, a omezil jak zásobování, tak dodávky pohonných hmot. Židovský stát uvádí, že chce blokádou donutit radikální hnutí Hamás, které od minulého roku ovládá Gazu, aby přestalo s útoky na jeho území.
Podle zprávy nazvané Pásmo Gazy: humanitární imploze blokáda přispěla k dramatickému nárůstu chudoby a nezaměstnanosti, které vedly ke zhoršení zdravotní péče i školství v pásmu. Zároveň prý blokáda nepřinesla lepší bezpečnostní situaci v oblasti.
| "Pokud blokáda neskončí teď, bude nemožné dostat Gazu zpět z pokraje katastrofy". (Geoffrey Dennis z organizace Care International UK) |
Více než 1,1 miliónu obyvatelů pásma Gazy je závislých na humanitární pomoci. Navíc z původních 110 000 lidí, kteří pracovali v soukromém sektoru, v poslední době ztratilo zaměstnání 75 000 z nich.
Podle humanitárních pracovníků je izraelská blokáda kolektivním trestem pro všechny Palestince.
Naposledy ve středu se palestinsko-izraelským konfliktem a rozbouřenou situací v pásmu Gazy zabývala během své blízkovýchodní mise šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová. Podle agentur se jí zřejmě podařilo přimět předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, aby došlo k bezpodmínečnému obnovení rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci.
Condoleezza Riceová s Mahmúdem Abbásemfoto: Reuters/Loay Abu Haykel
Abbás rozhovory s Izraelem přerušil v neděli. Reagoval tak na velké množství obětí, které na palestinské straně způsobila izraelská ofenziva v pásmu Gazy, namířená proti ozbrojencům střílejícím na izraelské území rakety. Podle zdrojů bylo od minulé středy do neděle při tomto úderu zabito až 120 lidí.
Sporné body mezi Izraelci a PalestinciHranice palestinského státu:Palestinci požadují na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN odchod Izraele z okupovaných území od roku 1967 včetně východního Jeruzaléma. Hlavní izraelské politické síly jsou pro vznik demilitarizovaného palestinského státu vedle Izraele.Jeruzalém:Palestinci chtějí mít východní Jeruzalém, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967, jako hlavní město budoucího palestinského státu. Podle hlavních izraelských politických stran má zůstat pod izraelskou kontrolou celý Jeruzalém.Palestinští uprchlíci:Palestinci na základě rezoluce VS OSN požadují „právo na návrat“ asi 3,7 miliónu uprchlíků a jejich potomků od roku 1948, kteří opustili západní břeh Jordánu a Gazu. Izrael návrat uprchlíků do Izraele vylučuje, nevyhýbá se rozhovorům o finančních kompenzacích.Židovské osady:Ve více než 140 židovských osadách na západním břehu Jordánu žije asi 267 tisíc osadníků. Většina z nich si přeje anexi ze strany Izraele. Palestinci považují židovské osady za ilegální.
