Hizballáh už hrozí útokem i Kypru, členské zemi EU

„Otevření kyperských letišť a základen izraelskému nepříteli, aby mohl cílit na Libanon, by mohlo znamenat, že kyperská vláda je součástí války a odpor s ní bude zacházet jako se součástí války,“ řekl Nasralláh podle listu The Guardian, přičemž slovem odpor mínil společnou frontu organizací napojených na Írán, kam patří kromě Hizballáhu i palestinský Hamás, jemenští Húsíové nebo několik šíitských milicí působících v Iráku.

I když je v Nasralláhově vyjádření hodně podmínek, za kterých by se Kypr mohl stát terčem útoku Hizballáhu, například by Izrael musel k útoku použít jeho základny, jde o bezprecedentní výhrůžku ozbrojeným útokem na členskou zemi EU.

Kyperský prezident Nikos Christodulides se snažil napětí mírnit: „Taková vyjádření nejsou potěšující, ale neodrážejí realitu. Kypr zůstává neangažovaný v jakýchkoli vojenských konfliktech a jeho pozicí je být spíš součástí řešení než problému.“

Zmínil také, že země hraje velkou roli při zajišťování humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Umožnil otevřít námořní koridor do pásma, jímž proudí pomoc po moři.

Nasralláhova slova dále vyostřila eskalující se napětí mezi Izraelem i Hizballáhem. Šéf šíitské teroristické organizace reagoval na vyjádření velení izraelské armády, že plány pro operaci proti Hizballáhu jsou schválené a jednotky jsou v pohotovosti.

Izrael tak reagoval jednak na zesilující se ostřelování Izraele z jihu Libanonu, ale také na zveřejnění záběrů Haify včetně vojenských zařízení, které natočily drony Hizballáhu.

Nasralláh v posledním projevu opakovaně hrozil Izraeli: „Máme více než sto tisíc bojovníků a v případě nejhoršího scénáře dokonce více. Připravili jsme se na nejhorší možný scénář a Izrael to ví. Od 8. října nepřítel chápe, že určitá místa mohou být terčem.“ Zmínil i záběry z Haify: „Vědí, že máme informace o těchto místech.“

„V roce 2006 (kdy probíhala rozsáhlá letní válka Izraele s Hizballáhem – pozn. red.) jsme měli ambice bombardovat izraelskou základnu na hoře Meron. Dnes jsme právě řekli bojovníkům, aby to udělali, a to okamžitě. Ať už jsou naše záměry jakékoli, ať už chceme válku v plném rozsahu, nebo ne, nepřítel na severu země musí zůstat připraven,“ vyhrožuje Nasralláh s tím, že izraelské hrozby nemají na kalkulace Hizballáhu žádný vliv.

Datum 8. října se odkazuje kde dni, kdy Izrael začal odpovídat na útoky teroristů z Hamásu a Islámského džihádu vedené na jih země z Pásma Gazy.

Poslední plný vojenský střet Izraele a Libanonu se odehrál v létě roku 2006 poté, co Hizballáh vyprovokoval židovský stát k zásahu útoky na pohraniční obce a únosy vojáků.

Masivní vojenský úder Izraele sice nepřinesl jednoznačný politický úspěch v podobě trvalé likvidace hrozby Hizballáhu, Libanonu ale způsobil decimující škody na infrastruktuře a hospodářství. Země se od té doby nedokázala plně vzpamatovat, stále se potácí na pokraji státního bankrotu, polovina obyvatelstva je pod hranicí chudoby, nefungují veřejné služby, zadlužení patří k nejvyšším na světě.