Článek
Nadja Muradová je podle Rady Evropy odvážná žena z jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty z Islámského státu. O útoku proti jezídům Nadja promluvila loni v prosinci v Radě bezpečnosti OSN. Požadovala ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy. Nyní žije v exilu.
Muradovou v srpnu 2014 jako devatenáctiletou unesli bojovníci Islámského státu (IS) z její vesnice u Sindžáru v severním Iráku, kde zabili 600 lidí, hlavně mužů, (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji). Mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně.
Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o 18 členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.
Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována. Po třech měsících se jí podařilo utéci.
Při letní ofenzívě v Sindžáru v roce 2014 bylo uneseno a zotročeno přibližně 7000 jezídských žen a dívek. Tisíce dalších utekly do hor, kde trpěly nedostatkem.
Jezídové jsou etnicko-náboženská komunita žijící v severním Iráku. Sunnitští radikálové je zotročují, protože je považují za spolčené s ďáblem.
Výjimečný rok pro udělení ceny
Cenu uděluje každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 miliónu Kč).
Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy a jeden ze tří porotců ceny Pedro Agramunt řekl, že letošní ročník ceny je zcela zvláštní, neboť je ve znamení 80. výročí narození Václava Havla, „trvalého symbolu opozice despocii“. „Nic není silnějšího než jedinci, kteří jednají na základě vlastního svědomí,“ řekl před vyhlášením laureátky 2016 s odkazem na Havla.
Související témata
Letošní cena za obranu lidských práv nesoucí jméno bývalého prezidenta Václava Havla byla čtvrtá v pořadí a finalisty porota vybírala z více než 30 nominovaných.