Článek
„Viděl jsem to v očích členů své rodiny, příbuzných a sousedů,“ řekl AP podplukovník irácké armády. Unikl sunnitským radikálům, když se valili přes Mosul na severu země. „Jsem zlomený a zahanbený jako nevěsta, která při svatební noci není panna,“ dodal.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Bleskový postup bojovníků z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) přes strategická města na severu Iráku a jejich tažení k Bagdádu zanechalo iráckou armádu hluboce otřesenou. Jeho důsledky jsou jasně zřetelné v úsilí, kterým se vláda snaží postup radikálů zastavit.
Podle posledních zpráv jsou povstalci jen několik desítek kilometrů od metropole. [celá zpráva]
Armáda se snaží přeskupit, aby mohla zahájit protiofenzivu, její řady doplňují tisíce šíitských dobrovolníků a členů milicí. V úterý premiér Núrí Málikí odvolal z funkcí tři generály, kteří měli na starost obranu Mosulu, a zahájil proti nim vyšetřování. Další brigádní generál je souzen v nepřítomnosti. [celá zpráva]
Málikí také pohrozil vojákům popravou, pokud se ukáže, že utekli z bitvy. [celá zpráva]
Zároveň se šíří konspirační teorie o tom, jak je možné, že ISIL slaví takové úspěchy. Podle jedné z nich měli Kurdové údajně podporovat zhroucení irácké armády na severu, aby mohli pro svou autonomní oblast na severovýchodě Iráku zabrat další území a zbraně. To ale Kurdové rozhodně odmítají.
Rána pro pověst irácké armády je to ale velká, hodnotí AP. Zvlášť s ohledem na to, že Iráčané bývali tradičně hrdí na statečnost svých vojáků. Zvlášť mezi šíitskou většinou pýchu povzbuzují příběhy mučedníků a „svatých“.
Zvlášť velká míra ponížení je podle AP cítit mezi vojáky, kteří nechali minulé úterý padnout Mosul. Ve druhém největším iráckém městě v té době bylo zhruba 50 000 federálních a místních policistů a dvě armádní divize čítající 24 000 vojáků. Federální policisté byli převážně šíité, místní pak sunnité. Jedna z armádních divizí pak smíšená, druhá převážně kurdská.
Podplukovník irácké armády, šíita citovaný AP, říká, že sloužil na letecké základně v Mosulu. Dostali prý rozkaz se stáhnout na velitelství divize, když se tam ale dostali, zjistili, že ho už obsadili povstalci, kteří rabovali sklad zbraní. Proto s několika druhy utekli do Kirkúku a odtud do Bagdádu.
„V Mosulu jsem bojoval pět let, nikdy jsme neutekli. Někteří z nás byli zabiti nebo zraněni, ale nikdy jsme neutekli,“ řekl AP. Teď mi lidé říkají, že jsme zbabělci. Umíte si to představit? Nemůžu spát. Smrt je milosrdnější.“
Osmnáct hodin bojů
Montazar al-Rubiae byl členem polovojenské federální policie v Mosulu. Řekl, že jeho jednotka ve městě bojovala proti povstalcům osmnáct hodin. Pak jim došla munice.
Žádosti o posily a střelivo zůstaly nevyslyšeny. Stáhli se proto na své velitelství a tam se dozvěděli, že další příslušníci federální policie utekli převlečení do civilních šatů a beze zbraní. Po dalších bojích se Montazarova jednotka stáhla na jižní předměstí Mosulu. Zjistili ale, že i tamní kontrolní stanoviště obsadili bojovníci ISIL.
Dostali rozkaz k ústupu a velitel jejich oddílu a další důstojníci krátce nato ujeli ve třech nákladních autech. „Když jsme se s nimi chtěli svézt, prostě odjeli směrem na Irbíl (město v kurdské autonomní oblasti - pozn. red.).“
Zbytek Montazarovy jednotky se pak dostal pod další útok povstalců. I oni nakonec vyměnili uniformy za civilní oblečení a utekli do kurdských regionů.
„Rojili se odevšad a začali nás honit jednoho po druhém, jako ptáky,“ popsal konec svých bojů s ISIL.