Článek
Nový politický program hnutí také aktualizuje představu o použití síly. „Boj proti sionismu není proti Židům a židovské víře, stavíme se proti všem druhům násilí a extremismu,” citoval Mišála na svém webu turecký deník Daily Sabah. Podle Mišála boj pokračuje pouze proti „sionistické okupaci”.
V novém programu se Hamás znovu vymezuje jako národní osvobozenecká organizace, která se odděluje od svého mateřského hnutí, panarabského islamistického hnutí Muslimské bratrstvo, které bylo zakázáno v sousedním Egyptě.
„Hamás se pokouší ošálit svět, ale to se mu nepovede,“ reagoval podle Reuters mluvčí izraelského premiéra David Keyes. „(Hamás) staví tunely (pro teroristy) a na izraelské civilisty vypálil tisíce a tisíce raket. To je skutečný Hamás,“ dodal.
Hamás zmíněnou změnou podle agentury Reuters zřejmě usiluje o zlepšení vztahů s arabskými státy v Perském zálivu a s Egyptem, který označuje Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci, stejně jako západní země. Velká část Západu považuje za teroristickou skupinu i Hamás kvůli jeho nepřátelskému zaměření vůči Izraeli. Muslimské bratrstvo v Egyptě nakrátko získalo moc po pádu tamějšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011.
V roce 1967 Izrael během války se sousedními arabskými státy obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu včetně východního Jeruzaléma. Západní břeh Jordánu bez východního Jeruzaléma přepustil palestinské samosprávě postupně od roku 1994. Pásmo Gazy Izrael opustil v roce 2005.
Stejný cíl ohledně vzniku samostatného palestinského státu má i palestinské hnutí Fatah, které v čele s Mahmúdem Abbásem ovládá Západní břeh Jordánu. Tamější palestinská samospráva vedla mnoho let mírové rozhovory s Izraelem, které ale před třemi roky uvízly na mrtvém bodě.
Hamás vedl od roku 2007, kdy ovládl Pásmo Gazy na úkor Fatahu, s Izraelem tři ozbrojené konflikty. Při nich raketami ostřeloval izraelské území.