Hamás mění taktiku. Izraeli hrozí „věčná válka“

Zatímco se izraelské tanky a vojáci přesunuli do Rafáhu, o němž Izrael dlouhodobě mluví jako o poslední pevnosti Hamásu, teroristé naopak spustili novou sérii partyzánských útoků na severu teritoria. Již klidné oblasti se tak opět změnily v bojiště. Zástupci Izraele v úterý uvedli, že proto byly na sever teritoria opět povolány tanky a ze vzduchu bylo zasaženo více než 100 cílů, včetně údajného velitelství Hamásu ve střední Gaze.

Palestinská teroristická skupina nyní efektivně používá menší skupiny bojovníků a její útoky jsou také agresivnější, píše list Wall Street Journal (WSJ). Podle rezervisty 98. komanda divize momentálně nasazeného ve městě Džabálijá nyní na izraelské vojáky a jejich vozidla ozbrojenci denně pálí větší množství protitankových střel než dříve. Hamás tak pouze nepřežívá, ale úspěšně omezuje operace IDF.

Hamás se využitím tunelů, bojovníků a zásob zbraní k přesunu k partyzánským taktikám vrátil ke svým kořenům. Skupina totiž vznikla jako organizovaná opozice proti okupaci Západního břehu a Gazy izraelskou armádou během první palestinské intifády v 80. letech. K moci v Gaze přišel Hamás až výhrou v parlamentních volbách v roce 2006 a následným ozbrojeným převzetím kontroly nad celým teritoriem.

Vzhledem k tomu, že premiér Netanjahu stanovil totální zničení Hamásu jako klíčový cíl konfliktu, odolnost jeho soupeře pro něj představuje strategický problém. Nyní se musí potýkat už i s vnitrostátními obavami, že absence funkčního izraelského plánu, jak Hamás v Gaze nahradit, vede ke smazání všech úspěchů, které izraelská armáda vybojovala.

Dle odhadů amerických zpravodajských služeb a bývalých hodnostářů izraelské armády tak nezáleží na tom, zda bude Izrael se svou ofenzivou v Rafáhu pokračovat, protože Hamás i tak pravděpodobně přežije a bude dál působit v dalších částech Gazy. „Hamás je v Gaze všude a k prohře má daleko,“ řekl k situaci šéf programu pro Blízký východ a severní Afriku Mezinárodní krizové skupiny Joost Hiltermann.

Další taktickou výhodou Hamásu je rozsáhlá síť tunelů pod teritoriem. V nich dosud konflikt ve zdraví přečkal i nejvyšší vůdce skupiny v Gaze Jahjá Sinvár, jenž dal příkaz k teroristickému útoku ze 7. října, při němž bylo v Izraeli zabito 1200 lidí. Izraelská armáda se již tunely neúspěšně pokusila vyčistit vyplavením mořskou vodou či použitím výbušnin.

Představitelé Izraele se domnívají, že si Hamás získává zpět vliv také prostřednictvím policie a civilních obranných orgánů, jež má pod kontrolou jím ovládané ministerstvo vnitra. Skupina navíc funguje i jako společenské hnutí. „I když narušíte teroristickou aktivitu, stále tu jsou společenské struktury, pocit muslimského bratrství, ideologické a náboženské elementy,“ řekl bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky, generálmajor Tamir Hayman. „To se nedá vymýtit.“

To, že teroristé plně věří ve vlastní přežití, ukazují i zprávy, jež Sinvár poslal vyjednavačům příměří, podle nichž je Hamás na bitvu v Rafáhu připraven a Netanjahuova představa, že může Hamás zničit, je naivní. „Vždy chtěl ukázat, že Hamásu stále velí, že neopustili bojiště a že mohou pokračovat celé měsíce, pokud ne roky,“ prohlásil o Sinvárovi jeden z arabských vyjednavačů.

Právě hrozbu útoku na Rafáh přitom Izraelci dlouho využívali jako pomyslné eso v jednáních o příměří. Hamás jim ovšem neustoupil a zastává stanovisko, že už tak je v jednání dostatečně flexibilní. „Izrael vyhrožuje, že napadne Rafáh, a říká, že by tam měl operaci dokončit. Kdo vám brání? Jen do toho, proveďte svůj útok a dokončete svou práci,“ řekl na začátku května v rozhovoru pro dubajský kanál MBC vysoko postavený člen Hamásu Mousa Mohammed Abu Marzook.

Dle čísel ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zemřelo v teritoriu od začátku konfliktu přes 35 tisíc lidí. Přesto Sinvár jednání o příměří občasně narušuje významnými útočnými iniciativami. Poslední kolo jednání například ovlivnilo ostřelování hraničního přechodu Kerem Šalom, který Izrael následně uzavřel.

Z narušování průběhu jednání je ovšem obviňován i Izrael, naposledy kvůli spuštění ofenzivy v Rafáhu v době, kdy Hamás již oficiálně kývl na návrh příměří z pera egyptských a katarských vyjednavačů. Ten ovšem Izrael prohlásil za nepřijatelný, protože nevede k zániku hrozby, kterou pro něj Hamás představuje.

Izraelská ofenziva v Gaze loni na podzim začala pouze s myšlenkou postupného vyčištění oblasti, aniž by měla plán, kdo nad ní po stažení izraelských sil převezme kontrolu. Právě to Hamásu umožnilo návrat do již „vyčištěných“ území. Z této chyby viní řada představitelů izraelských bezpečnostních složek a analytiků Netanjahuovu vládu.

Netanjahuovi zastánci naopak spekulují, zda je dosazení alternativní palestinské vlády v průběhu války vůbec možné, zvlášť když Hamás hrozí útoky na každého kolaboranta s Izraelem. „Co se týče toho, co nahradí Hamás, není pochyb o tom, že alternativa Hamásu by na něj vytvořila tlak, ale to je otázka pro politickou vrstvu,“ řekl k této problematice v úterý mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Nutnost návratu izraelské armády na sever Gazy údajně znepokojila i představitele USA. Administrativa prezidenta Joea Bidena se již dlouho snaží dosáhnout plánu poválečné správy a současný vývoj ukazuje, že v tomto ohledu Izrael selhal. Jeden z představitelů amerického ministerstva obrany WSJ sdělil, že jde o důkaz toho, že izraelská armáda neudělala pro palestinské civilisty dostatek, čímž návrat Hamásu a dalších militantních skupin sama umožnila.

Objevily se též návrhy, že by Izrael měl v otázce Gazy spolupracovat s Palestinskou správou sídlící na Západním břehu, ale to Netanjahu odmítl. Palestinskou správu totiž obviňuje z podpory radikálních skupin v Gaze.