Hamás byl na útok pečlivě připraven, odhaluje dokument získaný z Gazy

Podle uniklé korespondence, kterou zveřejnil 10. června deník Washington Post, vůdce Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár (kromě toho, že zabité palestinské civilisty považuje za nezbytné oběti, které Hamásu hrají do karet) byl překvapen brutalitou svých jednotek i ostatních Palestinců a tím, jak snadno se válečných zločinů dopouštěli. „Věci se vymkly kontrole,“ napsal Sinvár. „Zapletli se do toho lidé (patrně míněno civilisté), a to se nemělo stát,“ napsal dále v dopise zprostředkovatelům příměří.

Otázkou zůstává, nakolik tyto věty myslel Sinvár, který již dříve zastával názor, že do zpráv se dostane jeho hnutí jen za pomoci prolité krve, vážně.

Německý bulvární deník Bild ve spolupráci s izraelským deníkem Israel Hayom (anglické mutaci Jisra'el Ha-jom) získal dokument obsahující pokyny k útoku podepsané vysoce postaveným teroristou Abú Sáhibem. Společně se svědectvími pak má dokument naznačovat, že nejen útok samotný, ale i masakry a zvěrstva, které se při útoku odehrály, byly dopředu plánované.

Dokument obsahuje technické pokyny v rámci důrazu na utajení celé akce, ale také to, že je možné vztyčovat na dobytých místech islámské vlajky. „Primárním cílem vojenské operace je zajmout velké množství vojáků a poslat je do Pásma Gazy,“ stojí v dokumentu. Jenže kromě toho pokyny kladou „důraz na živé vysílání scén útoků a zabrání stanovišť a kibuců“ s tím, že nahrávání těchto záběrů na internet posvětilo mediální oddělení teroristické brigády.

Ačkoliv Abú Sahíb svým mužům výslovně nenařídil, aby znásilňovali ženy, sekali hlavy nebo mrzačili teenagery, mnozí z palestinských útočníků to dělali. Natáčeli téměř každý krok svých zločinů a nahrávali ty nejděsivější fotografie a videa na internet. „V případě Hamásu nešlo jen o vraždění lidí, ale o demonstraci dominance jedné skupiny nad druhou prostřednictvím mučení a mrzačení,“ řekl profesor Danny Orbach, historik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Pokud budeme rozlišovat podle toho, kdo na Izrael útočil, můžeme celý útok rozdělit do tří vln. V té první byli bojovníci Hamásu, kteří byli perfektně vycvičení. Tito teroristé byli vybaveni mapami a přesnými zpravodajskými informacemi a jasnými rozkazy, píše deník Israel Hayom, který rovněž zveřejnil video z výcviku těchto jednotek.

Druhá vlna útoku přišla po zveřejnění hlasového záznamu Muhammada Deifa, šéfa vojenského křídla Hamásu. Vyzval každého, kdo by si mohl vzít zbraň, nůž nebo sekeru, aby se připojil k invazi do Izraele. Tento záznam byl pouštěn i v mešitách a podle deníku Bild vedl k mobilizaci a stovky dalších útočníků se vydaly na izraelské území, aby si nenechaly ujít masakr. Nebyli sice plně vycvičeni a neměli rozkazy, ale věděli, co mají dělat, uvádí německý list.

Gila Mizrachiová, která přežila 7. říjen v zamčeném krytu svého domu v kibucu Kfar Aza, si útočníky dobře pamatuje. „Během dne jsme je slyšeli, jak si celé hodiny povídají, odcházejí z domu a zase do něj vstupují,“ vypráví Mizrachiová. „Víme, že vtrhli do řady domů za námi a zavraždili všechny obyvatele – dospělé i děti. Pokaždé když někoho zabili, zdálo se, že jim to přináší skutečné potěšení. Bylo velmi těžké sedět v krytu a poslouchat to všechno kolem sebe,“ vzpomíná.

Nakonec do izraelských vesnic přišli civilisté z Pásma Gazy. Mnozí z nich u sebe neměli střelné zbraně, ale chtěli využít příležitosti zejména k rabování, ale i páchání jiných zločinů.

„Mnozí při výsleších říkali: ‚Slyšeli jsme Muhammada Deifa v mešitě, vzali jsme nůž a naším cílem bylo zmasakrovat Židy,‘“ řekl zdroj z policejních kruhů oběma deníkům. „Byla to pestrá směsice lidí všeho druhu včetně dvanáctiletých dětí,“ dodal. Podle jeho slov se nájezdu účastnily i palestinské ženy.

Někteří civilisté zabíjeli Židy, kteří jim padli do rukou. Jiní je unesli, aby získali peníze od Hamásu, který dal do oběhu seznam odměn. „V jednom případě byl někomu, kdo držel rukojmí, nabídnut byt na oplátku,“ řekl zdroj.

Mnoho teroristů a civilistů se nespokojilo s vraždami, únosy, krádežemi a požáry, ale také znásilňovali izraelské ženy. Asociace obětí sexuálního násilí mluví o „brutálním sexuálním zneužívání, které bylo systematicky a záměrně pácháno na izraelských civilistech“. Velká část těl obětí sexuálních zločinů byla nalezena svázaná a s roubíkem v ústech, v některých případech měla těla zohavené genitálie.

Ideologický zápal, bezpodmínečná vůle k likvidaci a metodický přístup připomínají odborníkům druhou světovou válku a řádění nacistických jednotek, které masově likvidovaly Židy ve východní Evropě.

Izraelský historik Orbach považuje 7. říjen za „součást pokusu vyhladit židovskou populaci v Izraeli zabitím co největšího počtu lidí a vyhnáním ostatních“. Hamás to má společné s Einsatzgruppen SS, které ve východní Evropě vyhlazovaly jednu vesnici za druhou.

Stejný cíl byl následován drancováním celých kibuců. „Vidí židovskou přítomnost v Palestině jako druh znečištění. To je vlastně velmi podobné způsobu uvažování nacistů,“ říká Orbach. A pokračuje: „Pokud si myslíte, že je něco špinavé, chcete to vyčistit ohněm.“

Rozdíly v tom ale jsou. Zatímco nacisté chtěli Židy zlikvidovat „tak rychle a efektivně, jak jen to bylo možné“, cíl Hamásu byl jiný. Podle Orbacha pravděpodobně také proto, že Hamás věděl, že nemůže zabít všechny Židy v Izraeli, ale pouze ty, které měl ve své moci celé hodiny.

Krutost by měla být „co nejnázornější, protože to je způsob, jak ukázat svou nadřazenost v této kultuře,“ říká Orbach. Protože to je přesně jádro ideologie Hamásu. „Hamás věří, že Izrael je umělá země. Věří, že pokud bude naše bezpečnost otřesena, jednoduše zmizíme – že se Izrael rozpadne.“