Finanční potíže UNRWA zmírňují. Někteří dárci se vracejí, USA ale ne

Zpráva Úřadu služeb vnitřního dohledu OSN (OIOS) má být dokončena do 20. dubna, vyšetřovatelé však už dokončili první nástřel.

Generální tajemník OSN António Guterres má první výsledky dostat na stůl začátkem příštího týdne, unikly však do médií.

Diplomaté, kteří se seznámili s předběžnou zprávou OIOS, uvedli, že neobsahuje žádné nové důkazy ze strany Izraele od původního předložení v lednu - které nebylo údajně podloženo žádnými důkazy. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric při shrnutí zjištění potvrdil, že vyšetřování dosud neobdrželo od Izraele potvrzující materiály, napsal list The Guardian.

Janez Lenarčič, evropský komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení, koncem února rovněž sdělil zákonodárcům Evropské unie, že jeho úřad neobdržel žádné důkazy podporující izraelská tvrzení.

V reakci na izraelská obvinění agentura s 30 tisíci zaměstnanci okamžitě přišla o finanční prostředky ve výši přibližně 450 milionů dolarů (10, 5 miliardy korun). V Gaze působí asi 13 tisíc zaměstnanců - deset z obviněných bylo propuštěno a dva už zemřeli, uvedla OSN.

„Po týdnech prohlubující se finanční tísně v souvislosti se smrtícími humanitárními podmínkami panujícími v Gaze se pro UNRWA možná začíná příznivě vyvíjet situace. Přesto řada zemí, které před dvěma měsíci pozastavily svou pomoc, například Itálie, přesměrovala své příspěvky na jiné operace OSN, jako je například Světový potravinový program, protože čekají na výsledky snah OSN očistit jméno agentury,“ napsal web passbule.com zaměřený na zpravodajství o OSN.

Kanadská a švédská vláda nejen obnoví další tranši plateb v souhrnné výši 57 milionů dolarů (1, 33 miliardy) korun, ale také zvýší pomoc agentuře o přibližně 71 milionů dolarů (1,66 miliardy) v tomto roce.

Spojené arabské emiráty poskytly agentuře ihned 20 milionů dolarů (466 milionů korun). Katar a Irák slíbily každý dalších 25 milionů dolarů (583 milionů korun), přičemž Katar také v prosinci přispěl na rezervu úřadu 18 miliony dolarů (420 milionů korun) z nouzových fondů.

Dánsko oznámilo finanční injekci ve výši 15 milionů dolarů (350 milionů korun), Austrálie počátkem týdne zrušila pozastavení financování ve výši šest milionů dolarů (140 milionů korun). Irsko oznámilo, že pošle pomoc v hodnotě 20 milionů eur (466 milionů korun)

Norsko letos poskytne Agentuře OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) 26 milionů dolarů, přičemž v případě potřeby může tuto částku ještě navýšit. „Palestincům chybí všechny základní věci a lidé denně čelí ohrožení svých životů a bezpečnosti. UNRWA je základem humanitárního úsilí v Gaze, “ uvedl podle listu The Times of Israel norský ministr zahraničí Espen Barth Eide.

„Pozastavení financování klíčové agentury OSN kvůli chování 12 zaměstnanců není řešením,“ upozornil. „Pokud by se někteří členové policejního sboru dopustili trestného činu, bylo by třeba hnát k odpovědnosti tyto jednotlivce, a ne rozpustit celý policejní sbor. Musíme rozlišovat mezi tím, čeho se mohli dopustit jednotlivci, a tím, co představuje UNRWA,“ podotkl.

Dodal, že mnohé země, které pozastavily financování palestinské uprchlické agentury OSN, si to pravděpodobně rozmyslí a platby by mohly být brzy obnoveny.

Někteří dárci jako Belgie, Francie, Irsko, Norsko, Slovinsko a Španělsko, agenturu nikdy neopustili. Někteří dokonce své příspěvky zvýšili jako například Irsko a Španělsko.

Ostatní dárci UNRWA, kteří zrušili své příspěvky, včetně Velké Británie, Finska, Německa, Japonska, Nizozemska a Švýcarska, odmítají sdělit, zda se k ní znovu vrátí, dokud neuvidí výsledky dvou zpráv OSN týkajících se izraelských tvrzení a samostatného přezkumu samotné agentury.

Američtí představitelé chystají pomoc trvale omezit, protože pro ni nemají podporu v Kongresu. USA jsou největším dárcem UNRWA, ročně poskytují 300 až 400 milionů dolarů (sedm až 9,3 mld. korun), avšak Bidenova administrativa chce před přehodnocením vidět výsledky vyšetřování agentury ze strany OSN a externího přezkumu.

Z přidělených prostředků bude UNRWA uvolněno asi 300 tisíc dolarů, protože další peníze by musel schválit Kongres, uvedla televize CNN. Představitelé OSN jsou si dobře vědomi, že financování ze strany USA nebude pravděpodobně obnoveno, přinejmenším v tomto roce.

Někteří politici se však staví proti vládní postoji. Chris Van Hollen, demokratický senátor za Maryland, hovořil podle webu Politico minulý týden v Senátu o UNRWA: „Je hlavním prostředkem pro distribuci humanitární pomoci v Gaze. Nebude možné dostat humanitární pomoc do Gazy, pokud zrušíte organizaci OSN, která je za poskytování této pomoci lidem v Gaze hlavně zodpovědná.“

V pořadu televize CBS Face the Nation marylandský demokrat dodal že démonizace UNRWA v souvislosti s útokem Hamásu na Izrael ze 7. října byla pokusem premiéra Benjamina Netanjahua zbavit se této agentury.

„Téměř z definice vyžaduje poskytování pomoci na drsných místech jednání se špatnými aktéry: alternativou je nedělat tuto práci vůbec. Zdá se, že právě to je smyslem nejnovějších obvinění. Někteří izraelští představitelé chtějí UNRWA zrušit již několik let a obviňují ji z toho, že pomáhá prodlužovat konflikt. Nyní využili příležitosti, aby prosadili svůj názor. Pro její příznivce je mezitím agentura bezúhonná, je to skupina nezištných humanitárních pracovníků, kteří vykonávají důležitou práci,“ upozornil týdeník The Economist.

Od roku 1949 status quo sloužil i zájmům regionálních mocností, míní časopis. Arabské země se mohly vyhnout péči o Palestince a jejich integraci. Izrael mohl udržovat Gazu uzavřenou, aniž by se obával, že dojde k jejímu výbuchu. Hamás by mohl být vládcem a přenést těžkou práci spojenou s řízením a poskytováním služeb na někoho jiného,“ poukázal The Economist.