Extrémní i na poměry Hamásu. Velení v Gaze po Sinvárovi zřejmě převzal jeho radikálnější bratr

„Muhammad je stejně radikální jako jeho bratr, ne-li více. Jestli převezme kontrolu nad Hamásem, situace by se mohla výrazně zhoršit. Pokud se Muhammad Sinvár ujme moci, věřím, že to bude velmi problematické. Je mnohem extrémnější, a to i na poměry Hamásu,“ uvedl bývalý přední představitel izraelské armády Griša Jakubovič.

Ačkoliv se ozývají varování před radikálnějším z bratří Sinvárů, není zcela jasné, co to znamená, protože představit si člověka ještě radikálnějšího než Jahjá je velmi obtížné. Zlikvidovaný lídr Hamásu byl známý jako „Řezník z Chán Júnisu“. Toto přízvisko si vysloužil tím, že vlastnoručně zabíjel Palestince podezřelé ze spolupráce s Izraelem.

Muhammad se na pozici neoficiální dvojky Hamásu v Gaze dostal po zabití Muhammada Dejfa a Marvána Íssy. Svému bratrovi zbyl jako jeden z mála důvěrníků, kteří věděli, kde se lídr Hamásu a zosnovatel teroristického útoku ze 7. října 2023 skrývá. Po jeho smrti Muhammad pravděpodobně automaticky převzal velení nad ozbrojenci Hamásu v Gaze, uvádí BBC.

Do prominentního postavení se tak dostal, ačkoliv v hierarchii celého Hamásu má k vrcholu stále poměrně daleko. Rodina Sinvárů sice patří mezi nejvlivnější v hnutí, ale šance, že by byl ještě před pár měsíci prakticky anonymní Muhammad zvolen do jeho absolutního čela, je malá. Přesto ve své pozici nyní dostal šanci ovlivnit další směřování Hamásu.

Do březnové volby nového lídra Hamásu převzala podle BBC kontrolu nad hnutím pětičlenná komise ve složení Chalíl al-Haja, Chálid Maš’al, Záhir Džabárín, Muhammad Darvíš a pátý zatím anonymní člen. Nejsilnějším kandidátem na obsazení vůdčí pozice je pak první jmenovaný al-Haja, jenž žije v Kataru. Je hlavou delegace Hamásu v mírových jednáních a je blízce seznámen se situací v Gaze. Ten se také v komisi nyní ujal většiny povinností vůdce.

Podle zdrojů uvnitř Hamásu každopádně identita nového lídra po volbě zůstane utajená, píše BBC. Hnutí již identitu svého lídra v minulosti tajilo poté, co byli v roce 2003 Izraelem zabiti spoluzakladatelé Hamásu Ahmad Jásin a Abd al-Azíz Rantísí.

Sinvárovo zabití bylo potvrzeno minulý týden ve čtvrtek. Členy hnutí tato zpráva značně zaskočila, protože uvnitř Hamásu panovalo přesvědčení, že je na mnohem bezpečnějším místě, než reálně byl. Navíc byl zabit jen dva měsíce po svém předchůdci Ismáilu Haníjovi. Jmenování Sinvára, nejradikálnějšího z předních představitelů Hamásu, do čela hnutí mělo proto Izraeli vyslat zprávu silného odporu.

Kvůli Sinvárovi také od července zamrzla jednání o příměří. Podle předních členů Hamásu však jeho smrt stanoviska a požadavky hnutí nijak neovlivní, uvedla BBC. Stále požadují kompletní stažení izraelských sil z Gazy, konec bojů, přesun humanitární pomoci do teritoria a jeho rekonstrukci. Izrael tyto požadavky odmítá a vyžaduje kapitulaci Hamásu.

K té také po zabití Sinvára vyzval izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Kapitulace je pro nás nemožná. Bojujeme za svobodu našeho lidu a kapitulaci nepřijmeme. Budeme bojovat do posledního náboje a do posledního vojáka, stejně jako bojoval Sinvár,“ zněla podle BBC odpověď z řad Hamásu.

Není známo, jaké bude mít smrt staršího Sinvára následky pro zbývající rukojmí unesené z Izraele během teroristického útoku z loňského října. Zdroje uvnitř hnutí tvrdí, že je stále schopné je držet, ale vůbec není jasné, komu nyní připadl úkol na ně dohlížet, dodala BBC.