Článek
Na náměstí Tahrír mají být v rámci jeho rekonstrukce vztyčené čtyři sfingy s beraní hlavou a obelisk, které se už převážejí z Karnaku do metropole.
Kontroverzní rozhodnutí vyvolalo odpor a zvedlo vlnu pochybností ohledně toho, jak Egypt zachází se svým kulturním dědictvím z dob faraónů, uvedl izraelský list Ha´arec.
Krok kritizují zejména archeologové. Podle nich nové umístění sochy poškodí, neboť Káhira patří k městům s největším znečištěním ovzduší na světě.
„Sfingy vznikly z pískovce a stojí v suchém podnebí Luxoru. Pokud budou převezeny na náměstí Tahrír, poškodí je působení oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého,“ řekla egyptoložka Monica Hannaová agentuře AP.
Ta už spolu s místní nevládní organizací a členem parlamentu podala stížnost k soudu. Díky tomu vyšlo najevo, že o rekonstrukci náměstí nejednal egyptský parlament.
Egypt se chlubí novými archeologickými objevy v Luxoru
Záměr přemístit sfingy ale hájí egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Argumentuje tím, že také na Západě, například v Londýně, Paříži či v New Yorku, jsou na náměstích tisíce let staré obelisky. Hannaová však podotýká, že i tyto památky jsou tím ohrožené.
Známá cesta sfing v chrámovém komplexu Karnak.
Generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro starožitnosti Mustafa Vaziri dodal, že vláda „dělá všechno” aby památky ochránila. Podle něj tyto sfingy nebyly součástí známé cesty sfing v Luxoru, ale byly umístěné za chrámem v Karnaku.
V Řecku odkryli královské hrobky. Přinesly další důkaz o kontaktu antických civilizací
