Článek
„Musíme to udělat znovu, a musíme to udělat my všichni společně,” řekl Sísí v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1 na dotaz, zda bude Egypt pokračovat v bombardování Libye, kde pracují až dva milióny Egypťanů. „Nedovolíme jim, aby uřezávali hlavy našich dětí,” dodal podle BBC.
Prezident kritizoval mezinárodní koalici, jež na začátku roku 2011 podpořila v bojích rebely, kteří svrhli libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, že svou misi „nedokončila”.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Opustili jsme Libyjce, z nichž se stali vězni extremistických milicí,” řekl Sísí. Země je rozdělená, má dvě vlády a dva parlamenty, přičemž mezinárodně uznávané vedení nesídlí v Tripolisu, ale v Tobrúku na východě země. Značnou část území ovládají různé vzbouřenecké skupiny, z nichž některé jsou napojené na Islámský stát.
Záběr z egyptského letadla nalétávajícího na Libyi
Egypt po zabití 21 koptů podnikl v pondělí několik náletů na Libyi, cílil zejména na přístav Darná, který ovládají radikálové hlásící se k Islámskému státu. Bezpečnostní rada v neděli také rozhodla o rozmístění vojáků u hranic s Libyí a u strategických objektů. [celá zpráva]
Změna politické situace
Od pondělí ale Káhira vyzývá k širšímu zapojení do boje proti skupině, která se hlásí k Islámskému státu. Egypt se po útocích v Libyi dostává do situace, kdy bude muset udržovat silné jednotky nejen na Sinajském poloostrově, kde radikálové tradičně působí, ale také u západní hranice s Libyí. Egypt se také stal v očích IS legitimním cílem útoků.
Izraelský list Ha´arec napsal, že metody, které IS používá na Blízkém východě, vedou k novému vojenskopolitickému přístupu v oblasti. Jednotlivé arabské státy mezi sebou vytvářejí aliance a útočí na území jiných arabských zemí, kde působí Islámský stát, přičemž se neptají, zda mohou útok provést. To byl případ jordánských náletů na IS v Sýrii po upálení jordánského pilota.
IS se podle listu podařilo rozvolnit hranice suverénních států tak, jak to od okupace Kuvajtu vojsky Saddáma Husajna v roce 1990 nedokázal žádný diktátor.
