Článek
„Ve městě panuje zmatek a není nikdo, kdo by nám pomohl. Máme strach,“ popsala vládní pracovnice v Mosulu Umm Karamová.
Nad budovami v centru města vlají vlajky džihádistů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS), místní odnože Al-Káidy. Islamisté z tlampačů ohlašují, že přišli město osvobodit. Množství policejních stanic lehlo popelem a radikálové propustili stovky vězňů. Ozbrojené složky jim kladly jen malý odpor.
„Armádní síly zahodily zbraně, převlékly se z uniforem, opustily svá vozidla a z města odešly,“ řekl agentuře AFP jeden z obyvatel, který se rovněž rozhodl Mosul opustit.
Podle zdrojů BBC směřují desítky tisíc uprchlíků do přilehlých kurdských oblastí, kde pro ně zřídili dočasné tábory. Vláda Kurdistánu se už obrátila s prosbou o pomoc na OSN. Generální tajemník spojených národů Pan Ki-mun vyjádřil nad situací znepokojení.
Ovládli největší rafinérii
Irácký premiér Núrí Málikí požádal parlament o vyhlášení výjimečného stavu, který by rozšiřoval jeho pravomoci. Vyzval dokonce k všeobecné mobilizaci.
Poslanci se ovšem podle mluvčího parlamentu mimořádně sejdou až příští čtvrtek, aby žádost předsedy vlády projednali.
K situaci v Mosulu se vyjádřily i Spojené státy. Ústy mluvčího ministerstva zahraničí prohlásily, že situace v Mosulu je „extrémně vážná“ a Washington podpoří „silnou a koordinovanou odpověď s cílem zatlačit agresory zpět“.
Mezitím ale propukly boje i ve městě Rašad u Kirkúku. Radikálové navíc vytáhli proti městu Bajdží v provincii Saláhaddín, kde se nachází největší ropná rafinérie. Po vyjednávání se zhruba 250 strážci zařízení obsadili, strážci ustoupili bez boje. Džihádisté také ve městě vypálili budovu soudu a policejní stanici.
Radikálové už od prosince ovládají také města Fallúdža a Ramádí. Opakovanou armádní ofenzivu odrazili.
Irácké vládní síly nárůst sektářského násilí nezvládají. Při násilnostech jen za květen zemřelo téměř 800 lidí. Domovy kvůli bojům opustily už dříve statisíce lidí.
Kromě severu a západu Iráku kontroluje ISIS oblasti na východě Sýrie. Irácká organizace má podle BBC jen zhruba 5000 bojovníků, daří se jí však využít sporů mezi vládou a sunnitskou menšinou, která si stěžuje na diskriminaci ze strany šíitského premiéra Málikího.