Článek
Mediální odnož sítě As-Saháb (Soumrak) v prohlášení na webových fundamentalistů vyzvala, aby otázky zasílali „jednotlivci, organizace i představitelé médií“. Zdůraznila, že otázky budou Zavahrímu přeposlány „bez změn, bez ohledu na to, jestli přicházejí od někoho, kdo souhlasí nebo nesouhlasí“. Pouze vyzvala, aby otázky byly „stručné a zacílené.“
Po 16. lednu se Zavahrí pokusí "zodpovědět tolik z nich, kolik bude schopný, a tak rychle, jak to bude možné". As-Saháb neupřesnil, zda budou odpovědi v písemné formě či v podobě audio nebo videonahrávky.
Pravost nabídky zatím nebyla ověřena, ale příliš se o ní nepochybuje. Nabídka byla zveřejněna na stránkách islamistů, kde jsou obyčejně uváděna poselství Al-Kajdy. Stejná nabídka se objevuje i na závěr posledního interview Zavahrího, které bylo zveřejněno v neděli a v němž uvedl, že Američany vedená vojka v Iráku „jsou porážena hledají cestu pryč“. Podle něj rozhodnutí Britů předat Basru do rukou Iráčanů posílilo vzbouřence.
Zavahrí také potvrdil, že se ukrývá na afghánsko pákistánské hranici, jak se předpokládalo.
Zavahrí mění svůj mediální obraz
Egypťan Ajmán Zavahrí je druhým mužem sítě Al-Kajda, je však častěji vidět než Usáma bin Ládin. V posledních letech bylo zveřejněno 16 jeho obrazových nebo zvukových záznamů, což je čtyřikrát více než v případě Usámy bin Ládina. Spekuluje se proto, že tento lékař je nyní skutečnou hlavní postavou sítě.
Odborníci podotýkají, že Al-Kajda se snaží měnit obraz o sobě. Podle Bruce Hoffmana z georgetownské univerzity se Zavharí snaží ukazovat jako skutečný vůdce a ne jako „vraždící hrdlořez“. Přichází s přístupem, jaký uplatňují běžně politici v televizních vystoupeních, třeba ruský prezident Vladimir Putin. Hoffman ještě dodává: "Ukazuje to, že skupina s ideologií 7. století užívá možnosti médií 21. století".
Od 90. let minulého století, kdy Al-Kajda posilovala, přitom poskytl Zavahrí jen málo rozhovorů západním či arabským sdělovacím prostředkům. Žádný rozhovor neposkytl od teroristických útoků ze září 2001.