Článek
Depeše z března 2008 pochybuje o tom, že by mohl maršál napomoci demokratizaci země: „Tantaví se stavěl jak proti ekonomickým, tak proti politickým reformám, které vnímal jako erozi centrální moci. Především se obává o národní jednotu a staví se proti politickým iniciativám, které vidí jako povzbuzení pro politické a náboženské štěpení egyptské společnosti.“
Podle depeše se stavěl maršál také proti ekonomickým reformám, které prosazoval prezident Husní Mubarak: „Tantaví je přesvědčen, že plány na ekonomické reformy v Egyptě zvýší sociální nestabilitu a oslabí kontrolu egyptské vlády nad cenami a produkcí.“
Odmítal také dodávky vojenského materiálu výměnou za ústupky v oblasti lidských práv.
Další depeše ze září 2008 zase ukázala, že armáda postupně ovládla ekonomiku „Naše kontakty nám řekly, že společnosti vedené vojáky, často generály ve výslužbě, jsou aktivní v odvětvích, kde se obchoduje s vodou, olivovým olejem, cementem, ve stavebnictví a často také provozují hotely."
Tantaví byl potvrzen v roli dočasné hlavy státu na konci minulého týdne poté, co Mubarak utekl z Káhiry do Šarm aš-Šajchu.