Článek
Své pozice ve vedení vládní strany však ztratila více než polovina z desítky představitelů takzvané staré gardy. Svou vedoucí funkci má už od soboty jistou dosavadní vůdce Fatahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.
Do výkonného orgánu strany byl zvolen také kontroverzní Muhammad Dahlan, který zastával různé posty v palestinské samosprávě a byl i vojenským velitelem pásma Gazy.
Sjezd Fatahu se konal poprvé po 20 letech. Původní třídenní program se protáhl na déle než týden.
Podle Abbáse strana potřebuje ukázat zklamaným voličům nový začátek. Hnutí, které vedl 40 let Arafat až do své smrti v roce 2004, se chce zbavit především nálepky zkorumpovanosti, jež v roce 2006 přispěla k prohře ve volbách a k posílení pozic Hamásu. Ten se o rok později násilím zmocnil vlády v pásmu Gazy a způsobil rozkol palestinského hnutí za nezávislost.
Nástup nové generace a pragmatiků
Někteří Izraelci konferenci kritizovali, protože veřejně neodsoudila násilí. Agentura AFP však upozornila, že směřování hnutí se zdá být v souladu s mírovým plánem amerického prezidenta Baracka Obamy. Přes 2000 delegátů sjezdu podpořilo plán ustavení palestinského státu v rámci mírových jednání. Jejich podmínkou je však zastavení výstavby židovských osad na zabraných územích, což současná izraelská vláda odmítá.
AFP dodala, že interní volby vynesly do vedení Fatahu novou generaci a na úkor zastánců tvrdé politiky, žijících často v libanonském nebo syrském exilu, také pragmatiky, kteří mnohdy strávili roky ve vězení v Izraeli a na Západní břeh Jordánu jim tento týden bylo dovoleno vstoupit po dlouhých desetiletích.
Palestinské hnutí Fatah
Fatah, celým názvem Harakat Tahrir Filastin, přičemž zkratka se čte zprava doleva, je jednou z nejvýznamnějších a také nejstarší palestinskou organizací bojující za práva Palestinců.
Založil jej v roce 1958 v Kuvajtu pod původním názvem Výbor pro osvobození Palestiny Jásir Arafat podle vzoru alžírské Fronty národního osvobození.
Cílem Fatahu bylo získání úplné nezávislosti Palestiny a vytvoření palestinského státu. Prostředkem byla přímá vojenská konfrontace s Izraelem, především partyzánská válka. Její charta popírala platnost vzniku Izraele a zdůrazňovala nutnost osvobození Palestiny. Politika Fatahu se však v čase značně proměnila, linie ozbrojené konfrontace, kterou zastával v 50. a 60. letech v 80. a 90. letech opustil a dal přednost politickému boji za nezávislou Palestinu.
