Do nemocnice v Gaze jsme šli i kvůli rukojmím, řekl Netanjahu. Zatím nacházejí jen jejich těla

„Pokud tam byli, byli odvedeni,“ řekl Netanjahu o možném zadržování rukojmích v největší nemocnici v Gaze. Izrael podle něj má i další zpravodajské informace o rukojmích, považuje ale za lepší o nich teď nemluvit.

Tělo 65leté Jehudit Weissové izraelští vojáci našli poblíž nemocnice. Armáda o tom informovala už ve čtvrtek. V pátek informovala o nálezu těla 19leté izraelské vojačky Noy Marcianové. Podle zdravotníků v Šifě vojáci z márnice v nemocnici odnesli mnoho dalších těl.

Izraelská armáda to podle serveru listu The Times of Israel nepotvrdila ani nevyvrátila, nicméně těla Weissové a Marcianové identifikovali izraelští forenzní experti, kteří se zabývají zkoumáním všech ostatků, jež armáda z Pásmy Gazy odveze.

Weissová byla matkou pěti dětí a byla unesena z kibucu Be'eri 7. října. Její manžel Šmulik Weiss byl nalezen zavražděný v úkrytu v jejich domě. Weissová byla v důchodu a pomáhala ve školce a v jídelně kibucu. V době únosu se léčila s rakovinou prsu.

Desátnice Marcianová se v pondělí objevila na videu zveřejněném Hamásem. Na konci videa žena mluvící na záznamu hebrejsky leží na bílém prostěradle se stopami krve, kamera také přibližuje ránu na její hlavě. Záběr evokuje pocit, že je mrtvá, což armáda v úterý podle listu The Jerusalem Post potvrdila.

Teroristé z Hamásu tvrdí, že smrt Marcianové je následkem izraelských útoků v Gaze. Odborníci, kteří analyzovali zveřejněné video ale uvedli, že to spíše vypadá, že ji její věznitelé ubili k smrti.

Teroristé z Hamásu do Pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října zavlekli zhruba 240 rukojmích. Nyní se jedná o propuštění alespoň části z nich výměnou za ústupky Izraele, k nimž by mělo patřit i přerušení bojů v Pásmu Gazy, kde vede Izrael odvetnou operaci.

„Pokud se nám podaří dostat zpět naše rukojmí, budeme mít dočasné příměří,“ řekl k tomu Netanjahu, podle něhož je dohoda o rukojmích blíže než před zahájením izraelské pozemní operace v úzkém pobřežním pásmu, kde žije na 2,3 milionu Palestinců. Možnou dohodu nechtěl ale podrobněji komentovat.

Izraelský premiér v rozhovoru také řekl, že jeho země nechce Pásmo Gazy po válce okupovat, chce ale zajistit jeho demilitarizaci a deradikalizaci. „Chceme mít celkovou vojenskou odpovědnost, abychom zabránili opětovnému výskytu teroru,“ doplnil.

Další okupaci pásma, které už Izrael v minulosti okupoval, odmítá i Washington. Americký ministr zahraničí Antony Blinken to podle svých slov americké televizi ABC řekl přímo Netanjahuovi. Zároveň ale připustil, že může být přechodné období, kdy „bude pro Gazu zajištěna bezpečnost“.

Šéf americké diplomacie také zdůraznil, že k trvalému míru je nutné, aby byla zajištěna politická práva Palestinců. V rozhovoru s izraelským opozičním lídrem Bennym Gancem, který nyní s Netanjahuem zasedá ve válečném kabinetu, vyzval, aby Izrael naléhavě přijal opatření k ukončení násilí izraelských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu. Toto území, na němž má v budoucnu vzniknout palestinský stát, Izrael od roku 1967 vojensky okupuje.

Útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael si vyžádal na 1200 životů, hlavně civilistů. Izraelská operace mající za cíl zlikvidovat Hamás podle úřadů ovládaných tímto teroristickým hnutím připravila o život přes 11 500 lidí, na 4 700 z nich měly být děti.

Netanjahu řekl, že se Izrael snaží počet civilních obětí minimalizovat, je ale bohužel neúspěšný. Důvodem je podle něj i to, že Hamásu na životech Palestinců nezáleží.