Článek
„Drahá rodino, odpusťte mi. Nebuďte smutní, neoblékejte černé šaty a netruchlete. Žádal jsem vás, abyste mě oženili, a vy jste to neudělali. Takže si, s boží pomocí, vezmu 72 panen v ráji,“ stojí v jednom dopisu. Podepsán je pod ním Alá Abid Akídí, jemuž bylo zhruba šestnáct let, když se přidal k Islámskému státu (IS).
K IS přešel 1. prosince 2014, tedy jen několik měsíců poté, co tato teroristická organizace Mosul na severu Iráku obsadila. Podle příbuzného, s nímž hovořil reportér agentury Reuters, se otec mladíka bál, že pokud by se pokusil syna ze spárů teroristů vysvobodit, stihne oba krutý trest.
Poté, co se hoch přidal k džihádistům, navštěvoval rodiče už jen sporadicky. Při poslední návštěvě řekl otci, že se chystá odpálit v ropné rafinérii jižně od Mosulu. „Řekl otci, že se stane mučedníkem,“ vzpomínal příbuzný. Několik měsíců nato islamisté rodině potvrdili, že ”uspěl”.

Dopis na rozloučenou
„Uspěl” také stejně starý Athír Ali, jenž měl v dokumentech přiloženou průkazovou fotku. Usmívá se na ní chlapec s huňatým obočím a velkýma hnědýma očima. Podle otce byl nadaným studentem, zajímal se o vědu a nejraději sledoval televizní program National Geographic, plaval nebo rybařil. Rodinu proto šokovalo, když se jednou nevrátil ze školy, jelikož se s několika spolužáky přidal k Islámskému státu.

Průkaz jednoho z džihádistů
Když se Aliho otec za teroristy vydal, aby syna přivedl zpět, vyhrožovali mu vězením. Živého už ho proto nikdy neviděl. O několik měsíců později mu bojovníci Islámského státu přinesli dokument, na němž stálo, že padl jako „hrdina”. Později dostala rodina i chlapcovy ostatky. Měl dlouhé vlasy, ale na vousy byl příliš mladý. Paži a hrudník mu rozdrtil šrapnel.
Hlavně že to skončilo
Rodina tvrdí, že šlo o stydlivého chlapce, a dušuje se, že netuší, jak mu teroristé mohli vymýt mozek, aniž by si okolí něčeho všimlo. „Jsem stále v šoku. Nevím, jak se jim ho podařilo zlanařit. Jsem jen rád, že máme jeho ostatky, můžeme ho pohřbít a celé to uzavřít,“ svěřil otec mladého džihádisty.
Nalezené ručně psané složky obsahovaly osobní údaje asi padesátky džihádistů. Rok narození a fotky byly jen u některých z nich, podle reportéra Reuters většinu z nich tvořili teenageři nebo jen o málo starší mladíci.

Složka Athír Ali
Opuštěné výcvikové centrum, kde se teroristé cvičili, sestávalo ze tří zabavených vil. Nižší patra byla plná propagandistických letáků, plakátů a pamfletů. V několika místnostech byly také pomůcky pro bojový výcvik, například figuríny s terči. Zdi byly namalovány na zeleno a okna byla zakryta prostěradly. Atmosféra uvnitř byla děsivá, popsal reportér agentury Reuters.
V dalších patrech byly ložnice pro asi stovku lidí. Na zdech zůstala vypsaná přísná domovní pravidla. „Bratře džihádisto, dodržuj klid a čistotu,“ stálo na jednom z nich. Většina sebevražedných atentátníků pocházela z Iráku, na seznamu ale byli i občané Spojených států, Íránu, Maroka či Indie.